Následoval nástup sboru, zdravice, salva, sborový zpěv a přípitek. Setník sboru Jan Mikeska mistrovským sekem šavlí otevřel láhev šampaňského. Pověst o jeho mistrovském zacházení se šavlí se už roznesla a většina zátek, při zablýsknutí jeho šavle, vyskakuje z lahví raději sama, aby nepřišly o hlavu.

Potom ostrostřelce vystřídaly mažoretky ze Žatce. Aby se po jejich vystoupení uklidnili někteří členové sboru,následovala ukázka použití zbraní z ostrova Okinawa, které se ujal střelmistr Jan Lukáš a tak zajistil mažoretkám volný odchod.

Jan Valer (příslušník Senomatské gardy) a Eva Honzíková vystoupili v taneční exhibici.

Senomatská garda se zúčastňuje našich bojových akcí, jako bylo například osvobození hradu a zámku Líčkov od teroristů. Pomohli i ostrostřelci z Polska.

Smutné je, že teroristy přivedl zběh z našeho sboru. Ale teroristi byli zlikvidováni a hlavní viník po zásluze potrestán. Příslušníci našeho sboru tehdy projevili nečekané hrdinství, nebáli se zranění, protože se bitvy poprvé zúčastnila i skupina našich markytánek. Vznikla z iniciativy členky našeho sboru, střelmistryně Magdaleny Mikeskové, dcery setníka Jana Mikesky. Jsme jediný sbor, který na válečných výpravách doprovází i markytánky.

Markytánky byly v žoldnéřských armádách civilní osoby, které vojákům prodávaly potraviny,ale naše markytánky jsou příslušnicemi sboru a obětavě ošetřují raněné. Má to jedno úskalí. Jsou to velice hezká děvčata a tak někteří ostrostřelci zůstávají po bitvě ležet na bojišti, předstírajíce zranění, aby je přišly ošetřit.

Ale vraťme se k programu plesu: Další byla scénka, ve které byl Anton Špelec konečně vyznamenán a ostrostřelci mu zazpívali jeho píseň z filmu „Anton Špelec, ostrostřelec.“ Půlnočním překvapením byly „Havajské tance.“ V kole štěstí bylo 160 cen, první vyhrál korouhevník Milan Sklenář.

Ples ukončil sborový zpěv „Hej, Sokoli.“ Programem provázel nadporučík František Povolný v roli moderátora, k tanci a poslechu hrál Orion, občerstvení zajistil Penzion Bezděkov. Zábava byla příjemná, atmosféra v sále srdečná a tak ples připomínal hezkou rodinnou oslavu.

Autor: Jan Lukáš