VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pospíšilová: Hned první den na filmové škole jsem věděla, že jsem mezi svýma

Lubná /ROZHOVOR/ - Filmy točila už na střední, ale až na filmařské škole ve Zlíně se její vášeň pro filmařinu projevila naplno. Ve filmech jednatřicetileté režisérky a scénáristky Terezy Pospíšilové jsou hlavními hrdiny často outsideři, kteří nezapadají do mainstreamové společnosti.

12.7.2018
SDÍLEJ:

Mladá režisérka z Lubné Tereza PospíšilováFoto: archiv Terezy Pospíšilové

Tíhla jste k filmaření už od dětství?

Vůbec ne. Vždycky jsem byla takový mimoň a žila asi víc ve své fantazii než v realitě (úsměv). Na střední jsem se potkala s Editou Svatošovou.  Mě vždycky bavilo sledovat prostředí filmu, jak to vzniká, tak jsme se daly do řeči o filmech. Zjistila jsem, že Edita má kameru. Tak jsme začaly točit spolu a úplně mě to pohltilo. Rozhodně mě ale tehdy nenapadlo, že bych se tomu mohla věnovat.

Kdy nastal zlom?

I když jsem na střední začala točit amatérské filmy a moc mě to bavilo, stále mě nenapadlo věnovat se tomu profesně. Ale nešla mi matika, tak jsem hledala, jak pokračovat dál. Není moc škol bez přijímaček z matiky, filmová byla jedna z nich. Hlásila jsem se mimo jiné i na ní a zrovna to vyšlo.

Na střední jste natočila celkem tři filmy – Souboj s časem, Zemi bláznů a Sněhovou královnu. Jak jste zvládala studovat a ještě točit?

Já jsem byla úplný blázen. Pamatuji si, že jsem do čtyř do rána stříhala a pak jsem šla v sedm ráno do školy. Moc jsem se pak ani nestíhala učit na maturitu, ale tohle mělo prostě přednost. Poslední dva filmy byly promítány i v kině a když se na to dnes podívám, tak vůbec nevím, kde jsem k tomu tehdy vzala odvahu

Z ekonomky jste šla na filmovou školu, tedy dost rozdílný obor. Jak jste změnu vnímala?

Na střední jsem se necítila dobře, opět se mi nedařilo nějak zapadnout. Hned první den ve Zlíně to ze mě spadlo a viděla jsem, že jsem mezi svýma. Představte si, že jdete po chodbě a někdo vyběhne z učebny s dětskou pistolkou a dělá, že vás zastřelí. Z další učebny projde někdo jiný, recituje Shakespeara s hřebenem ve vlasech a zase někam zmizí.

Je pravda, že lidé kolem filmu jsou tak trochu sví…

Byli to sice s prominutím magoři, ale mně tam bylo hrozně dobře. Zároveň tito „magoři“ byli nejtvrději pracující lidé, co jsem kdy zažila. Filmařina je velmi náročný obor a aby nějaký film vzniknul, vyžaduje to obrovské úsilí celého štábu.

Setkala jste se na škole s někým významným?

Napadá mě třeba Juraj Fándli, kameraman, který točil Requiem pro panenku a profesně byl nejzajímavější osobnostní.

Kolik jste na vysoké škole natočila filmů?

Za semestr jsme točili dva krátké filmy, což bylo šílené psycho. Většinou, než se člověk stačil vzpamatovat a začal psát scénář, už to musel odevzdávat hotové. Pro začátečníka je nejhorší natáčet v noci, což jsem ale na začátku nevěděla a samozřejmě můj první film byl v noci a ještě k tomu horror.  Dále se říká, že je těžké točit se zvířaty a já jsem si do svého bakalářského filmu napsala postavu, jejíž kamarádkou byla kočka. Ale nedělám to záměrně, prostě to nějak vyjde (úsměv).

Na Česko-Slovenské filmové databázi máte vedle posledního filmu Přistoupili? uvedeny ještě Kočky, Kamarádka a dokumentární Idu. Byly tyto filmy více úspěšné, než ty ostatní?

Ida, což byl časosběrný dokument o mé spolužačce Editě, vyhrála snad jeden festival. Kočky mají asi tři ocenění, běžely na pár festivalech. Docela velkou mezeru měla škola v tom, že se tam nikdo nestaral o distribuci. Asi můj největší úspěch byl vedle filmu Přistoupili? tři spoty proti domácímu násilí, které běžely na ČT 1 jako kampaň.

Váš poslední film -  Přistoupili?, získal už 15 cen na světových filmových festivalech, ale natáčení bylo dost komplikované. Prý trvalo několik let?

Jen scénář mi zabral docela dlouho dobu. Film se měl odehrávat v zimní zasněžené krajině. První rok se nesehnaly peníze, druhý rok se mělo točit na podzim, ale nenapadl sníh, stejně jako další rok, ale to už jsme nemohli čekat a tak je film bez sněhu. Problém byl hlavně s produkčním, který překročil mnohonásobně rozpočet a neřekl mi to. Poté už mi ani nezvedal telefon, což se hodně zkomplikovalo. Museli jsme shánět peníze a dlouho také trvala postprodukce.

Co konkrétně?

 Třeba měl osobní krizi zvukař a vyřešil to také tím, že nebral telefon, což byl problém, protože já byla v Praze a on ve Zlíně. Nebo neuvěřitelné drobnosti, kdy jsem si říkala, že ten film je snad prokletý. Poté se film dlouho nemohl dostat ke střihači, který bydlel v Brně, ale měl mu to doručit poslíček, ale ten to nechal v nějakém autoservisu. Když už jsme ho získali zpět, střihačovi film nefungoval v jeho programu. To se pak nasčítají dny, týdne, měsíce a pak i roky.

Postava mladého romského chlapce Martina není vůbec jednoduchá. Je tam i LGBT tématika. Jak těžké bylo najít vhodného kandidáta?

Bylo to dost komplikované. Ale stovky adeptů jsme nakonec našli toho pravého, což mi přijde jako zázrak. I když nebyl herec, měl velký herecký talent. Zajímavé pak bylo, že spousta věcí z filmu se mu pak stávala v reálném životě.

K postavě Martina vás inspiroval dramatický osud romského chlapce, o kterém jste si přečetla v novinách. Inspirujete se hodně konkrétními příběhy ze života?

Ono to snad ani jinak nejde. Myslím si, že nejsem schopná vymyslet úplně novou postavu. Buď je to někdo, koho znám, nebo kombinace několika lidí. Samozřejmě se v mé tvorbě projevuje i kdo jsem já a jak přemýšlím.

Na filmu se jistě podílela spousta lidí. Jak s nimi jako režisérka vycházíte? Povídají vám do řemesla?

Nejvíce samozřejmě spolupracuji s kameramanem, se kterým si vždy sednu a vysvětlím mu svůj záměr, proč se to točí, jak to má působit na diváka a jaké mají scény vyvolávat emoce. Samozřejmě má nějaké návrhy a připomínky, je to jeho práce, ale je to o nějaké spolupráci. Co je ale zajímavé, že se vždycky někam ztrácí zvukaři, kteří vždycky někde usnou, nebo kouří venku.

A co herci? Třeba Miloš Forman se při natáčení Přeletu nad kukaččím hnízdem s Jackem Nicholsonem pořád hádali…

Samozřejmě jsou takoví, obzvlášť když je režisér mladý, kteří dávají najevo, že mu do toho nemá co povídat. Ale většinou jako mladí režiséři spolupracujeme s mladými, začínajícími herci, kteří se to také učí. Když už se vám podaří dostat do filmu nějakou hvězdu, je to hodně o vztahu, zda ho přesvědčíte, že víte, co děláte.

Jaké to bylo se Stanislavem Zindulkou?

Pan Zindulka je na svůj věk neuvěřitelně aktivní a vždy perfektně připravený. Spolupráce to byla, myslím, zajímavá pro nás pro oba. Někdy bylo natáčení velmi náročné a některé scény se musely hodněkrát opakovat. To potom někdy samozřejmě dal najevo, že už toho má dost. Myslím, že režisér by měl být dobrý psycholog, protože na každého v takové situaci funguje něco jiného.

Točila jste ještě s nějakým dalším významným hercem či herečkou?

V druhém ročníku jsem natočila krátký film o domácím násilí, který se jmenoval Kamarádka. Hlavní roli hrála Petra Hřebíčková, která tehdy ještě nebyla vůbec slavná. Pak jsem se ještě potkávala s významnými režiséry i herci, když už jsem pracovala v castingové agentuře.

Některé vaše filmy se dotýkají lehce kontroverzních témat, třeba homosexuality. Co vás na takových tématech láká?

Není v tom žádný záměr, prostě se mě nějaké téma dotkne a potřebuji to nějak vyjádřit. Mám jen pocit, že se na dané téma má upozornit. Nesnažím se ale šokovat a nelíbí se mi, když je na filmu vidět, že vznikl jen proto, aby na sebe autor upozornil tím, že natočí něco velmi explicitního. Musí za tím být vždycky touha ukázat nějaký příběh, jinak je to samoúčelné.

Chystáte se točit nějaký nový film?

Ráda bych natočila seriál o mých zážitcích z ročního pobytu na erasmu na německé umělecké škole. To byla hodně velká inspirace.  Je to ale běh na dlouhou trať, tak uvidíme.

Autor: Josef Rod

12.7.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Traktorista a obsluha 100 Kč Traktoristé a obsluha zemědělských strojů Traktoristé. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 100 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadujeme: řidičský průkaz sk. T, poctivost, pracovitost., Praxe výhodou. Pracovní doba od 7:00 hod., Nabízíme: prémie, příspěvek na stravování, 13. plat., Způsob 1. kontaktu se zaměstnavatelem: tel. 730516528 nebo e-mailem chmelex@wo.cz. Pracoviště: Chmelex,spol. s r.o., 270 04 Hořesedly. Informace: Luboš Hošek, +420 730 516 528. Výroba - Výroba Seřizovači 16 000 Kč Seřizovači a obsluha konvenčních fréz Frézař. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce: Kolešovice 323, Frézování na klasické fréze, vyžadujeme přesnost, vyučení v oboru, praxe výhodou., Způsob 1. kontaktu se zaměstnavatelem: tel. 604985046 nebo osobně. Pracoviště: Strojírna kolešovice s.r.o., 270 02 Kolešovice. Informace: Jiří Černohorský, +420 313 582 522,604 985 046. Výroba - Výroba Ruční balič 14 500 Kč Ruční baliči Baliči a pytlovači. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14500 kč. Volných pracovních míst: 6. Poznámka: Požadujeme čistý trestní rejstřík., Způsob 1. kontaktu se zaměstnavatelem: tel. 777038145 (čtvrtek 11:00-13:00 hod.). Pracoviště: Parna - dan s.r.o. pracoviště české lupkové závody, a.s.,, 271 01 Nové Strašecí. Informace: Jiří Šeiner, . Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 25 000 Kč Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedník. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Místo výkonu práce: Rakovnicko, Svoz z Rakovníka (areál TOS)., Pracovní doba od 7:00 hod. do 15:30. hod., Způsob 1. kontaktu se zaměstnavatelem: tel. 604679459 nebo e-mailem mazurstav@email.cz. Pracoviště: Marek mazur - areál tos rakovník, Kuštova, č.p. 637, 269 01 Rakovník 1. Informace: Marek Mazur, +420 604 679 459.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Respiračních infekcí přibylo, o chřipku však nejde

Shromáždění k výročí 17. listopadu.
9

Jak jsme se změnili 1989–2018

AKTUALIZOVÁNO

Jízdu směrem na Rakovnicko blokovaly vážné nehody

Střední Čechy – Na větší část dopoledne zkomplikovaly v sobotu dopravu ranní nehody na hlavním silničním tahu od Prahy na Rakovnicko.

Tisíceré ne Babišovi a jízda nejdelším železničním tunelem: zhlédněte videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 16. listopadu 2018.

Rekonstrukce nádvoří krušovického pivovaru byla završena vysázením lip

Krušovice /FOTOGALERIE/ – Nádvoří krušovického pivovaru dostalo nový kabát. Dokončení jeho rekonstrukce stvrdili ředitel pivovaru Michal Rouč s generálním ředitelem firmy Heineken Nikolayem Mladenovem a ředitelem výroby Milanem Schrammem symbolickým zasazením tří lip, tedy národních stromů, uprostřed nádvoří.

Bleskurychle rozhádaný Krumlov a vtip, který se stal skutečností: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 14. a 15. listopadu 2018.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT