Ten večerní telefonát na podzim loňského roku připomněl inženýru Lokšovi dávnou spolupráci s holandským Weertem. Však taky volal Henk Putto, člen servisního klubu Lions. Ono vlastně tehdy v devadesátých letech šlo spíš než o spolupráci o jednostranně nabídnutou pomocnou ruku rakovnickým tržním začátkům. Tentokrát se ale nejednalo o nabídku stáže ani pořádání workshopu, Henk Putto nabídl sérii koncertů dívčího sboru Artemis z belgického vlámského města Maaseiko, nacházejícího se v blízkosti hranice s Holandskem.
Sbor třiceti děvčat od 11 do 17 let, studentů místní hudební akademie, vede Guido Beckers a zrodil se roku 2007 s cílem podílet se na Mezinárodním festivalu pěveckých sborů „Europa Cantat Junior 2008“ ve francouzském Nevers. Kromě Francie stihla už děvčata vystoupit několikrát i ve Švýcarsku a začátkem prázdnin přiletěla zazpívat do Rakovníka.

„O program, a nejen ten, se stará firma Lokša family,“ směje se pan inženýr, ale není dalek od pravdy. Soubor doprovází a na koncertech uvádí studentka Lucie Lokšová a program, a nejen ten, soubor musí někde spát a jíst, rovněž vzešel od rodiny Lokšů, taky ten tištěný i umělecký: vystoupení na hradě Křivoklátě, u důchodců v Kolešovicích a v domě s pečovatelskou službou v Rakovníku, na vernisáži v Rabasově galerii a na celovečerním koncertě v Heroldově síni a možná i v Praze.

Posluchač obdivuje nejen křišťálově čisté hlasy, ale také choreografii vystoupení. Děvčata za zpěvu přicházejí i opouštějí pódium a při koncertu nepostojí ve stejném uskupení snad ani jednu písničku. Jednotlivé hlasy přecházejí, děvčata chvilku stojí a hned zase sedí nebo si zazpívají ve třech kroužcích. Nechybí ani citlivý klavírní doprovod a samostatné vystoupení talentované klavíristky. Škoda jen, že holandštině z nás rozumí málokdo.
Soubor pochopitelně nevyráží ze své základny v internátu rakovnické zemědělky pouze za představeními. „Lokša family“ sehnala vstřícnou ruku v autoškole Tempo, ta zapůjčila autobus, a tak se zpěvačky prošly Prahou, prohlédly si rodiště Antonína Dvořáka v Nelahozevsi, však jde o budoucí hudebnice, a pochopitelně Rakovník.
Sboru a rodině Lokšů nezbývá než poděkovat.

AUTOR: IVO MIČKA