Výstavu zahájila svěží zobcová flétna Michaely Steigrové a doprovodný klavír paní učitelky Radky Drexlerové a také úvodní slovo ředitele Rabasovy galerie Václava Zoubka.

Padesátiletého rodáka ze Vsetína Romana Traburu představil jako přirozený přírodní talent, který své fantaskní velkoformátové příběhy vytváří přes filtr paměti, dar obrazotvornosti a reálnými ději se nezabývá.

Jeho tvorbě nechybí osobitý humor, nadsázka, v příbězích lze vysledovat inspiraci četbou, vyprávěním i cizími vzory, vnímavému diváku poskytují zajímavý zážitek.

Témata

Psycho Romana Trabury na návštěvníka udeří v mnoha rovinách. Barvou, bezútěšnou krajinou lopatek větrných elektráren, studenou kamennou a betonovou městskou zástavbou, své adrenalinové psycho zažijí divočáci vstříc kulovnicím lovců, a naopak lovci, na něž se řítí rozlícení kanci.

Psycho lidí bez práce, psycho města z gangsterů, teroristů a rozparáděných pouličních gangů, psycho „vyděděnce na kraji noční vesnice, na cestě.

Osamělý chodec… chaos, podobný současnému světu, respektive jeho mediálnímu obrazu“, jak píše v kvalitním katalogu, vydanému RG k výstavě, Lucie Šiklová.

Své psycho prožívají ryby velké, menší, zelené i oranžové. Ve všech velikostech a barvách na sebe útočí, požírají se navzájem a taky si lezou kamsi. Stačí být jen o trochu větší a špičatější a už se deru na ty dobrácky kulaťoučké.

Kolik podobenství je tu ukryto, naznačeno v metaforickém zrcadle doby a lidského konání. Psycho Romana Trabury skutečně nabízí silný nevšední zážitek po stránce umělecké i obsahové. Výstava potrvá do 3. dubna.

Autor: Ivo Mička