Pro mnoho občanů je hřbitov a urnový háj vážným místem odpočinku našich předků a zejména mladší generace přijme ráda zprávu, kdy a jak byl urnový háj v okresním městě otevřen.

 

Bylo to 4. září 1932 před 75 lety, kdy byl urnový háj v Rakovníku občanské veřejnosti předán.

První krematorium
Pohřeb žehem se šířil zejména po první světové válce. První krematorium v Praze na Olšanech bylo v provozu od roku 1921 do roku 1932 (nyní je tam stará obřadní síň) a od roku 1932 slouží nové krematorium ve Strašnicích.

Motolské krematorium
Pro Rakovnicko bylo známější a používané krematorium v Motole. Bylo na západní straně Prahy blíže od Rakovníka a v něm se také konala rozloučení se zesnulými celého našeho okresu od roku 1954.

Otevření obřadní síně
Jízdy za kremací do pražského Motola skončily až v červnu 1981, kdy byla v místech nad urnovým hájem v Rakovníku otevřena obřadní síň. Urny občanů zpopelněných v Praze se do roku 1932 ukládaly na různé hřbitovy po okrese.
Zřízení rakovnického urnového háje ale tlačila i jiná skutečnost.

Bratří Buriánové
Když v září 1924 zemřel v Senomatech pěvec Karel Burian, byl v Praze zpopelněn. V říjnu 1926 zemřel v Praze jeho mladší Bratr Emil (jeho busta od sochaře M. Pangráce je na Burianově rodném domě v Rakovníku ve Vysoké ulici od roku 1976).

Dík ochotě rodiny Burianů byly jejich urny převezeny do Rakovníka už v únoru 1931. Přejímali je ředitel městských úřadů Rakovník pan Jindřich Šubrt a ředitel muzea Jan Renner, aby urny dočasně umístili v místním muzeu, které v té době bylo v ulici Dukelských hrdinů (v dnes již zbouraném domě č. p. 74–II, odkázaném městu 1907 zemřelým J. Petrovcem naproti „Nábytek Zoubek“).

Místo pro urnový háj
Je zajímavé že portréty zpěváků nevytvořil akademický sochař Josef Fojtík, který měl v Rakovníku – dalo by se říci – na sochy monopol.

František Zuska
Autorem reliéfu bratří Burianů byl krajan akademický sochař František Zuska ze Svinařova na Slabecku. Tam se narodil 12. 6. 1887 a Akademii výtvarných umění absolvoval v Drážďanech. Od roku 1939 byl profesorem na Střední sochařské a keramické škole v Hořicích. Vytvořit dvojportrét asi pro sochaře nebylo obtížné, protože vytvořil i medaili Karla Buriana a jeho bustu pro Pantheon Národního muzea v Praze. Měl tedy již Karlovu podobu prostudovánu.

Možná, že nevíte, jak byl upraven památník bratří Burianů do podoby, jak jej známe dnes. Po Dušičkách v listopadu 1953 přišel do kanceláře odboru kultury ONV Rakovník v plukovnické uniformě E. F. Burian, ředitel Armádního uměleckého divadla v Praze, syn Emila Buriana. Stěžoval si tehdejšímu vedoucímu odboru kultury Karlu Mejstříkovi, v jakém stavu je v našem urnovém háji památník jeho otce a strýce Karla Buriana.

Oprava památníku
Památník byl z červených cihel a rozpadal se. Následující týden zašel E. F. Burian v Praze s Mejstříkem k ministrovi kultury V. Kopeckému a po pohovoru přišel do Rakovníka poukaz na opravu památníku v částce 70 000 Kčs. Potom byl památník postaven nově z bílých cihel a upraven do dnešní podoby.