V březnu vydal cédéčko, které věnoval svému tragicky zesnulému bratrovi. Před pár dny oslavil dvaačtyřicáté narozeniny. Sám sobě i svým fanouškům dal dárek - narozeninový koncert v komorně laděné pražské Malostranské besedě. Tam představil svoji druhou vánoční píseň. Po té první z roku 2015 nazvané Přihořívá, složil skladbu Chvíle vánoční. Při narozeninové párty doprovázel svoji osmiletou dceru Lindu, která píseň zazpívala společně s ním jako duet. Byl to nejemotivnější zážitek celých narozeninových oslav. „Jsem rád, že se píseň líbí a jsem rád, že Linda svoje vystoupení zvládla excelentně. Jsem na ni pyšný,“ říká Vlasta Horváth, který k písni natočí videoklip.

Do konce roku budete koncertovat, nebo si dáte spíše volnější režim?

Kdepak volnější režim, mám v kalendáři koncert za koncertem a většinou jsou to vystoupení pod širým nebem. Tak jen doufám, že počasí bude příznivé, přece jen, co si budeme povídat, mráz a vítr nejsou pro hlasivky ideální.

Vánoce na dohled, co pro vás znamenají?

Klid, pohoda a děti. Jsou to otřepaná klišé, leč pravdivá. Moc se na Vánoce těším, že si užijeme spoustu společných rodinných chvil - s manželkou a dvěma dcerami. A klidně si u toho pustíme vánoční píseň, na kterou jsem pyšný. Líbila se mi už ve chvíli, kdy jsem na ni intenzivně pracoval. Má svoji hloubku a povedlo se mi napsat pěkný text, který ještě podtrhuje atmosféru Vánoc. Jsem moc zvědavý, jak budou reagovat fanoušci.

Ohlédněme se ještě za letošním rokem. Ten byl ve znamení březnového křtu cédéčka Stále nevěřím. Byl to poklid, nebo drama?

Mně připadalo, že toho bylo dramatického tolik, že se to ani nedá popsat. Všechna ta snaha a tvrdá celoroční práce na novém CD měla vyvrcholit koncertem, který se také poměrně dlouho chystal. Musím říci, že tentokrát mi na tom všem záleželo víc než kdy jindy, což se odrazilo na mých hlasivkách a já ještě pár dní před křtem nevěděl, co bude. Nehledě na to, že jsem se rozhodl tentokrát spolupracovat se zahraničním producentem, který žije na Novém Zélandu. Tato spolupráce na dálku byla také velice náročná, ale ve výsledku se vyplatila. Musím říci, že mám v sobě hřejivý pocit, že jsem do toho tentokrát dal opravdu vše a to je pocit k nezaplacení. Co je však hlavní, díky tomuto CD tu zůstane v písních odkaz na mého bratra Martina.

Takže nakonec spokojenost?

Říká se „konec dobrý, všechno dobrý“. Když si písničky pustím, jsem spokojen. Musím se ale oprostit od všech těch nervů, které patrně pramenily z toho, že producent byl prostě daleko a komunikace byla složitá, což nám bralo energii. Na desce je cítit to, co jsem chtěl, aby cítit bylo. Jsem bohatší o spoustu zkušeností.

Texty jsou váš pohled na vztah s vaším tragicky zesnulým bratrem Martinem. A bonusová skladba, kterou jste tam vložil?

Ta je mimo celou linii cédéčka. Je to vlastně pohled na to, jak jsem kdysi pořád cestoval, a bylo mi to vyčítáno. O tom je ten text.

Takže tak trochu patří manželce?

Dalo by se to říci. Nemá to se mnou jednoduché. Já se ale postupně měním a jak stárnu, více si vážím rodinného zázemí a toho, že mám kromě skvělé manželky i dvě skvělé dcery a skvělou partu muzikantů kolem sebe. Navíc je to umocněné mými fanoušky, kteří mi dodávají sílu ve všech životních situacích.

Jak byste desku charakterizoval?

Hudbu jsem psal vždycky, dělal jsem autorské desky, ale tahle je více autorská než jiná, dotáhl jsem komplet i texty. Chtěl jsem zpívat to, čemu rozumím. Když text napíše někdo jiný, nikdy to není ono. Potvrzují mi to i ohlasy lidí, kteří písničky z nového cédéčka slyšeli. Napíšu písničku a ještě jí dám jiný rozměr tím, že jsem autorem textu. Věřím, že to může fungovat. Ostatně patnáct týdnů písně Stále nevěřím na čele hitparády Rádia Frekvence 1 i úspěch v hitparádě Rádia Contact Liberec s písní Běž dál ke svým snům snad jsou potvrzením toho, že jsem zvolil správnou cestu.

Nové cédéčko je vlastně už historií, nová vánoční píseň je tady. Vše je vždy v jakémsi hudebním stresu. Jaké pocity právě teď máte? Že už nikdy nic dalšího? Nebo naopak?

Budu pokračovat, i když jsem si taky říkal, že už nikdy celou desku nebudu vytvářet. Jakmile se ale tahle deska dodělala a ze mě spadlo všechno to napětí, tak jsem večer ležel v posteli, v ruce telefon a zase jsem si do něho psal - jako předtím. Uvědomil jsem si, že teď nemusím, že si mohu dát pauzu, ale nápady se zase dostavily. Nesmím zastavit. Není čas na to se zastavovat. Jsem na vlně a je třeba na ní plout. Takže třeba za rok vydám další desku. Je to proces těžký, ale krásný. Nabíjející. A takový je můj život.

Jak vznikají vaše texty? Máte své místo, kam utečete, nebo to byly náhodné myšlenky?

Je to kombinace obojího. Balil jsem aparaturu na koncert a najednou myšlenka - rychle jsem otevřel mobilní telefon a myšlenky si zapsal. A doma píšu texty ve chvíli, kdy děti usnou. Takže klidně po nocích píšu do telefonu.

Blíží se konec roku a začíná předvánoční shon. Také běháte po obchodech a sháníte dárky?

Každým rokem si stále více a více uvědomuji, že na tohle nemám sil. Všechno kolem dárků zajišťuje manželka Markéta. Jsem moc rád, protože já tohle nedávám. Obchodní centra, davy lidí, to prostě nezvládám. V minulosti jsem tak dva dny před Štědrým dnem s bráchou prošli pár obchodů a nakoupili pro partnerky a kamarády dárky. To je ale minulost.

Manželka kupuje dárky. Kupuje si je i pro sebe?

Jasně, koupí si i pro sebe. Ale já ji vždy nějaké překvapení seženu. To je ale asi jediné, co udělám. Asi stárnu.

Takže ani vánoční trhy neabsolvujete?

A to zase jo. Máme tradici, že mezi svátky nasedneme s manželkou a dětmi v Čerčanech do vlaku. Jede s námi ještě jedna rodina a společně míříme do Prahy na Staroměstské náměstí. Tam se v klidu projdeme, nespěcháme, dáme si tam nějakou dobrotu, punč. No a pak zase vlakem hezky zpátky.

Dodržujete nějaké vánoční zvyky?

Já jsem v tomhle nevyrostl, takže se mnou je to slabší. Manželka se ale snaží, takže posílají s holkama svíčky po vodě, krájí jablíčka. Pro mě jsou Vánoce hlavně znamení klidu pohody, procházek, věnujeme se dětem. Jdeme do lesa, kde dáme zvířátkům dárky – něco na zub.

Vlasto, jste hudebník a také tatínek, cestujete tedy hodně. Rád?

Jak se to vezme, cestování na koncerty a z nich domů je součástí kolotoče, do kterého jsem kdysi naskočil a beru to jako samozřejmost, ale že bych z nočních cest z druhého konce republiky byl odvázán, to nejsem. Některé jízdy v zácpách jsou ubíjející, ale beru to, že to tak prostě je. Ale  cestování s rodinou je úžasná věc. Mám rád tisíce míst v naší vlasti.

Které například?

Žijeme na Benešovsku, tam je krásně. Především zámek Konopiště, to je nádhera. Nejen samotný zámek, ale zahrady okolo a cesta kolem rybníka vytvářejí úžasnou pohodu. Protože mám doma dvě malé holky, jezdíme na výlety tam, kde se nebudou nudit. Proto máme objeté spousty zoologických zahrad, které milujeme. Pražská, liberecké, ta ve Dvoře Královém, v Táboře, v Plzni, v Jihlavě.

Kam byste pozval své přátele na výlet?

Zopakuji Konopiště, každou zoo, ale třeba rodinný park Mirakulum na Nymbursku, to je naprosto úžasné místo pro děti. Zábava na celý den – děti se tam vyřádí při lezení ve stezce v korunách stromů, zajezdí si na pneumatikách, v létě se cákají ve vodním světě, kouknou se na zvířátka, něco si vyrobí. Rád to mám ale také na horách. Například Lipno nebo Jizerské hory. Nádherná je procházka k Mumlavským vodopádům. Letos jsme se vydali také na Ještěd a dolů si to s dcerou sjeli na koloběžce. Úžasný zážitek.

Když jste byl malý kluk, bydlel jste taky ve Vranově? A cestoval jste s rodiči, bratry? Pamatujete se na nějaké výlety, kde to bylo super?

Já jsem vyrůstal v Čerčanech, což je asi šest kilometrů od Vranova. V dětství jsme s rodiči, bohužel, téměř necestovali, ale nikterak jsme tím netrpěli. Vystačili jsme si s málem a hlavně jsme byli stále spolu. O to více si to dnes vynahrazujeme s našimi dětmi a nad míru si to vše užíváme.

A jako hudebník to máte rád kde?

Každý sál, kde jsou příjemní a přátelští lidé, je skvělý. Obecně rád jezdím s kapelou na Moravu, tam je mimořádně vřelé publikum. V Praze je nabídka veliká, koncertů mraky, tady to každý bere jako samozřejmost. Mám rád koncerty venku, kde zpívám, přede mnou dav lidí a za nimi krásné pohledy na historické části města nebo třeba v amfiteátrech pohled do krajiny. Země česká je krásná na mnoha místech.

CHVÍLE VÁNOČNÍ
TEXT a hudba: Vlasta Horváth

Z nebe se snáší bílej sníh
Vše promění se v bílou zář
A ze všech koutů písně zní
Co rozjasní snad každou tvář

To je ta chvíle vánoční
Dar, který nám byl shůry dán
Z kostela zní zvon půlnoční
Otevřené tam jsou dveře tvé vždy dokořán

Z nebe se snáší bílej sníh
A celý kraj na chvíli ztich
Pohoda klid a dětský smích                  
Tak to má být o Vánocích

Teď najednou máš chuť jít lásce vstříc
A že žiješ rád všem toužíš kolem říct
Teď nejednou máš chuť dávat víc
A tak to má být nejen o Vánocích