Výstava, ač komorním rozsahem je velká svým obsahem, akceptuje přemyslovskou dobu s celým okolím.

Hrad Křivoklát byl brán jako velká symbolika státnosti již v prvopočátcích své historie. Již v Kosmově kronice v roce 1110 je Křivoklát zmiňován jako přepevný hrad. Byl označován jako země panský hvozd, kde vládnoucí Přemyslovci lovili, kam si zvali vzácné hosty a významné státníky. Dalo by se říci, že ve vrcholném středověku měl Křivoklát podobnou funkci, jako zámek v Lánech.

Čeští panovníci jej měli ve svém majetku až do vrcholného středověku. V období husitských válek postupně přešel do rukou šlechty. V roce 1929 jej však opět získal do svého vlastnictví stát.

Výstava se věnuje celkovým souvislostem vzniku Křivoklátu, pak pokračuje Křivoklátem v době knížecí, královské a končí ve 14. století. Nelze zapomínat také na další sídla budovaná tehdejšími panovníky, například Zbečno, které předcházelo vzniku Křivoklátu.

„Výstava by měla být také poctou Křivoklátu, poctou krajině a okolním hvozdům, které se zachovaly v tak úžasné územní celistvosti,“ řekl závěrem Vladislav Razím, autor výstavy.