Výstavu připravila Městská knihovna Rakovník, Muzeum T. G. M. ve spolupráci se Státním okresním archivem Rakovník a za iniciativy Jana Mudry. Je určena nejen pro širokou veřejnost z řad starších ročníků, které si události roku 1989 velmi dobře pamatují a které na vernisáži byly ve velké převaze, ale především pro studenty středních a žáky základních škol, kteří o Sametové revoluci ví pouze ze školy či doslechu, v některých případech dokonce ani nemají o významném období našich dějiny ani ponětí. Na tento fakt také při zahájení výstavy v Roubence upozornila ředitelka Městské knihovny Rakovník Milena Křikavová. „Společně s muzeem, archivem a Honzou Mudrou jsme se rozhodli, že si připomeneme to, na co už se trošičku zapomíná. Tedy události, které odstartovaly nový život v naší zemi, a to nejen ty listopadové, ale které se udály po celý rok 1989, a to zejména mladými lidem, kteří mají to štěstí, že se žije v demokratické zemi,“ přiblížila Milena Křikavová.

Jedním z těch, kteří revoluční rok 1989 nezažili, je samotný iniciátor výstavy Jan Mudra, který poznamenal, že důležitou součásti výstavy jsou plánované přednášky, besedy a setkání s přímými účastníky událostí. „Ty se uskuteční vždy v úterý a ve čtvrtek. Dopoledne jsou besedy určeny pro žáky a studenty, odpoledne pro veřejnost. Právě programy v rámci výstavy jsou to hlavní gró, proč to zde tady vůbec je,“ sdělil Jan Mudra s tím, že výstava je rozdělena na dvě části. V Roubence jsou připomínány republikové události v širším měřítku, Galerie Samson Cafeé se pro změnu věnuje regionálním událostem roku 1989.

Jak již bylo zmíněno, na vernisáži byla přítomna řada pamětníků, kteří události v Rakovníku nějakým způsobem také zachytili, například Vlastimil Beneš, Jan Šmidrkal, Sláva Pilík, Václav Hvězda, ale také místostarosta Rakovníka Jan Švácha a starosta Luděk Štíbr. Právě město Rakovník celou akci finančně podpořilo. „Vzhledem k třicátému výročí sametové revoluce jsme přemýšleli o různých akcí, jak by město mělo tyto události připomenout a jsem rád, že se toho ujali právě tito organizátoři a za to jim moc děkuji. Je výborné, že program výstavy je určen také pro školy, aby si děti uvědomily, o čem to tenkrát vůbec bylo a my pamětníci si osvěžili vzpomínky, na chvíli se zastavili, zamysleli se nad tím, co děláme a kam vůbec směřujeme,“ připomněl Luděk Štíbr.

Zástupkyně ředitelky rakovnického muzea Kateřina Blažková pak vyzdvihla především spolupráci mezi pořádajícími institucemi. „Chci poděkovat zejména Mileně Křikavové, protože úroveň spolupráce je opravdu nadstandardní a nedám na ni dopustit. Ráda bych poděkovala i ředitelce archivu Renatě Mayerové, která neúnavně dodává besedující z ústavu totalitních režimů, kteří to všechno zažili a samozřejmě i iniciátorovi akce Janu Mudrovi, který to jako nezatížený jakýmikoliv předsudky může právě mě a Milenu do takovýchto akcí dokopat,“ uvedla Kateřina Blažková.

Výstava s řadou programů potrvá do 24. listopadu.