Rodina Mikšů z Janova
Přitom některé rodiny na éru vyvolanou Hitlerem doplatily i více životy. Budeme vám vyprávět o jedné z nich. U Mikšů přišli o život tři bratři.
Arnošt Mikš
Hrdinský čin sebevraždou postřeleného parašutisty Arnošta Mikše dne 30. 4. 1942 před 65 lety v lese u statku Požáry na katastru obce Městečko u Křivoklátu, kde je i Mikšův pomníček, postavený baráčníky z Městečka, zcela dokládá tu dobu. Na pomníčku je fotografie mladého muže s veselým úsměvem na rtech. Pod fotografií nápis: rotmistr Arnošt Mikš…
Co se tehdy 1942 ve druhé světové válce na Požárech odehrálo? Arnošt Mikš z Janova jako anglický parašutista měl být vysazen se skupinou Zinc nad tehdejším protektorátem. Byli však chybně shozeni nad Slovenskem. A tak se do Čech Arnošt dostává po strastiplném putování. Navštíví i svého bratra četnického strážmistra v Táboře.
Parašutisté
V noci z 27. na 28. 4. 1942 nad Požáry seskočili tři jiní parašutisté skupiny BIOSCOP. Padáky ukryli ve křoví a ve stohu slámy. Skříňku s radiostanicí zahrabali do oranice pole. Jenže kočí E. Kadlec při jarních polních pracech radiostanici branami vyvláčel. Postupně se tam shromáždilo na 40 lidí a nedalo se to utajit. Proto byl zvláštní nález nahlášen četnické stanici Křivoklát. Bylo také informováno četnické velitelství v Rakovníku a Gestapo na Kladně.
Přestřelka
Rakovnické velitelství četnictva určilo hlídku, která měla střežit místo v očekávání, kdo si vysílačku přijde vyzvednout. V hodinách osudného střetnutí četníci – parašutisté měli za četníky službu četníci Ometák a Komínek.
Došlo k přestřelce. Strážmistr František Ometák byl zastřelen. (Dne 3. 5. 1942 měl v Mutějovicích, odkud pocházela jeho manželka, státní pohřeb, uspořádaný nacisty, jehož se zúčastnil i Emanuel Moravec a ministr Bienert). Praporčík Komínek byl dvakrát postřelen a sice do ruky a do prsou.
Parašutista Arnošt Mikš byl při přestřelce těžce zraněn. Aby se nedostal do rukou Gestapa, ještě vleže se vlastní pistolí zastřelil.

Společníkem A. Mikše při vyzvedání radiostanice byl J. Kusý z obce Běleč u Litně na Berounsku. Ten předtím také Mikše ve svém domě ukrýval. Protože při přestřelce vyvázl bez zranění, z místa střetnutí utekl a vysílen doběhl do Bělče. Praporčíka Komínka léčil MUDr. Stenthal, primář rakovnické chirurgie a byl vyléčen.
Další zastřelení
Finále všeho bylo už 31. května 1942 – po měsíci – v Praze na vojenské střelnici v Kobylisích, kde Gestapo při stanném právu likvidovalo své protivníky.
Z pušek nacistické čety skončil život těch, jejichž jména našlo Gestapo uvedena v Mikšově notýsku: Josef Kusý z Bělče, který sice utekl z Požárů, ale objevili ho doma četníci z Litně, Josef Staněk, spolupracovník a spoluubytovatel, Josef Minařík a dva bratři Arnošta Mikše.
Prvním byl František Mikš, četnický strážmistr z Tábora, narozený v Janově 1915.
František Mikš
František Mikš před popravou v Kobylisích odmítl svázání rukou a zavázání očí šátkem. Klesl s otevřenýma očima a výkřikem: „Střílejte darebáci!“.
Antonín Mikš
Posledním zastřeleným byl bratr Antonín Mikš, úředník z Prahy, narozený v Janově roku 1918. Kočí E. Kadlec dostal odměnu 10 000 protektorátních korun.
Obec Janov
V obci Janov stojí dodnes dům, kde bydlil soukromě hospodařící rolník Mikš, který vychoval tři uvedené syny. V roce 1931 se jim ale narodila dcera Dana.
Ta v roce 1942 jako jedenáctiletá chodila ještě do obecné školy. Po válce se vdala, jmenuje se Neumanová a v Janově žije dodnes. Jména všech tří bratří na rodném domě v Janově připomínají pamětní desky.
Vojenská střelnice v Kobylisích
Výstřely na vojenské střelnici v Kobylisích byly pokračováním teroru na českém obyvatelstvu, který vystupňoval zejména generál hitlerovské policie a SS ve funkci zastupujícího protektora R. Heydrich.
Na něho byl spáchán atentát 27. 5. 1942. Ten byl záminkou pro vypálení Lidic a postřílení jeho mužů dne 10. června 1942.
Jsou to měsíce smutných výročí.