Předchozí
1 z 7
Další

Běžkyně Renata Hejhalová: Jednou bych si chtěla zkusit i polovičního Ironmana

Talentovaná běžkyně Renata Hejhalová, která, ač začala běhat teprve vloni, sbírá ve své kategorii pravidelně pódiová umístění. V dětství ji ovšem sport tolik netáhl. „Až někdy v roce 2003 jsem začala cvičit v millénku. Pak jsem chodila do posilovny, ale to mě samotnou přestalo bavit, tak jsem začala chodit na skupinové lekce aerobiku a poté mě doslova uchvátil spinning. Udělala jsem si i licenci na instruktora spiningu a ve fitku předcvičuji vlastně až doteď, i když kvůli běhání už ne tak často, jak dřív,“ prozrazuje.

Renata Hejhalová.Zdroj: archiv Renaty Hejhalové

Před několika lety se začala věnovat silovému trojboji a dosáhla v něm i několik úspěchů. „Na mém prvním mistrovství republiky v Liberci v benčpresu jsem byla třetí. Bylo to hodně vydřené, protože jsem těsně před závodem vážila 58,8 kg, a kdybych nevážila 57 kg, tak mě diskvalifikují. Za dvě hodiny shodit skoro dvě kila bylo opravdu maso. Jelikož byla zima, vzala jsem na sebe všechno oblečení, co jsem měla, včetně zimní bundy a běhala jsem do schodů. Ač kvůli tomu výkon nebyl takový, pořád to byla medaile,“ říká Renata Hejhalová.

Renata Hejhalová.Zdroj: archiv Renaty Hejhalové

V následujícím roce za výkon 67 a půl kilo brala v republikovém šampionátu stříbro v benčpresu, v silovém trojboji skončila v témže roce čtvrtá. „Z trojboje mě nejvíc bavil mrtvý tah, ten mi šel opravdu dobře. Benčpres docela šel, ale dřepy mě bavily nejméně. Ty mi moc nešly,“ přiznává Renata Hejhalová, která má v benčpresu osobní rekord na soutěžích 72,5 kilo, v mrtvém tahu zvládla 122,5 kg a v dřepu zvedla na soutěžích nejvíce 95 kg. Na tréninku dokázala ovšem zvednout i vyšší váhy.

Renata Hejhalová.Zdroj: Deník / Josef Rod

Běhat začala kvůli tomu, že chtěla zhubnout. „Připadala jsem si moc velká, z 52 kg jsem kvůli silovému trojboji přibrala na 63 kg. Proto jsem přestala s posilováním, navíc s dálkovými běhy to nejde moc dohromady. Když více běháte, ztrácíte sílu. Postupně jsem si navyšovala tréninkovou dávku ze 120 kilometrů měsíčně na 270 kilometrů a začalo se mi dařit,“ kvituje Renata Hejhalová, zatím vedoucí žena v Poháru běžců Kladenska a Rakovnicka ve své kategorii, která je průběžná první také v Krosovém poháru INOV - 8.

Renata Hejhalová.Zdroj: archiv Renaty Hejhalové

Nejdelší trať, kterou zatím uběhla, je půlmaraton. „Poprvé jsem ho běžela v listopadu ve Svárově, když jsem běhala teprve chvilku a úplně mě to skolilo. Druhý už byl lepší, v Unhošti jsem ho zaběhla za 1 hodinu 36 minut a na tento čas jsem hodně pyšná. Na maraton si ale zatím netroufám, ten je na mě ještě moc dlouhý. Jinak mě běhání baví mnohem víc, než posilování. Člověk není zavřený v tělocvičně, je na čerstvém vzduchu a hlavně je zde super parta. Všichni jsou hrozně přátelští,“ pochvaluje si.

Renata Hejhalová.Zdroj: archiv Renaty Hejhalové

V lednu si ale přivodila zranění, měla prasklý lýtkový sval, a tak musela zvolnit. Začala více plavat a jezdit na kole. „Měla jsem i psychický blok, že už mi to tolik nešlo, hlavně kopce mi dělaly problémy. Vracím se do toho hodně pomalu, i když to na pódium třeba i stačí, ale teď hodně jezdím na kole a plavu, a to kvůli triatlonu, který bych si chtěla vyzkoušet. Je hodně všestranný a opravdu mě láká,“ potvrzuje Renata Hejhalová, která by si v budoucnu chtěla zkusit i polovičního Ironmana.

Renata Hejhalová.Zdroj: archiv Renaty Hejhalové

Renata pochází z Krupé, v současnosti bydlí v Domoušicích a pracuje ve stavební společnosti jako asistentka jednatele. „Je to spíš taková ta kancelářská práce, většinou sedím na židli u počítače. Vyběhnutí třeba někam do lesa je pro mě tedy velkým relaxem a hlavně vybitím energie. U Domoušic je moc krásně, spousta kopců, takže na krosové běhy je zde úžasný trénink, akorát rovinky zde moc nenajdete. Na další koníčky už moc času nemám, takže mým největším mimosportovním koníčkem jsou děti,“ usmívá se.

Renata Hejhalová.Zdroj: Deník / Josef Rod