Předchozí
1 z 9
Další

Majitelka kreativního kroužku Agátka Martina Němcová měla od mala sen stát se učitelkou a věnovat se těm nejmenším. Vždycky ráda tvořila, kreslila a malovala, ale ke svému osudu se dostala přes mnohaletou okliku. „Děti mám a vždy jsem měla hrozně ráda, ale nakonec jsem i díky radám rodičů šla studovat ekonomku. Po škole jsem chvíli nastoupila jako sekretářka a následně pracovala zhruba devět let v oblasti státní sociální podpory. Něco mi pořád chybělo, byl to takový stereotyp, tak jsem si řekla, že to trochu oživím a začala jsem studovat dálkově vysokou,“ vzpomíná.

Martina Němcová

Nejprve dosáhla titulu bakaláře, ale v posledním roce inženýrského studia se rozhodla studium přerušit. „Řekla jsem si, že ve státní sféře nebudu chtít zůstat natrvalo, chtěla jsem zkusit nějakou větší firmu, a tak jsem dala výpověď a šla do Valea. Zde jsem pracovala na personálním oddělení na dohodu u pracovní činnosti a po roce jsem chtěla prodloužit smlouvu na dobu neurčitou. Jenomže byla krize, firma měla stop stav a tak jsem se s Valeem rozloučila a na tři roky zakotvila v Praze na České správě sociálního zabezpečení,“ vypráví Martina.

Martina Němcová

Vrátila se tedy zpět do státní sféry, mezitím si dodělala inženýrský titul v oboru Hospodářská politika a veřejná správa a vzala si svého tehdejšího přítele. V roce 2012 se jim narodila dcera Agátka. „Když jsem byla na mateřské, věděla jsem, že do Prahy se kvůli dojíždění vracet nebudu, navíc moje malá už od malička byla velmi tvořivá, pořád jsme spolu něco dělaly. Dodnes si pamatuji na ten krásný dubnový slunečný den, kdy si Agátka kreslila a najednou mi přišla do hlavy myšlenka, že bych si mohla udělat kroužek pro děti,“ popisuje inspiraci ve vlastní dceři Martina.

Martina Němcová

Ač ji řada lidí odrazovala, že si děti tvoří ve školkách a proto kreativní kroužek nemůže naplnit, nakonec se pro něj nadchla a během měsíce si ho zrealizovala. „Kroužek jsem otevřela v září, za měsíc už to byly dva kroužky, v prosinci čtyři kroužky, během roku asi sedm. Poslední roky do Agátky chodí kolem stovky dětí a dalších třicet jich čeká, až se pro ně uvolní místo. Tím, že dcera je pořád malá, nechci mít kroužky celý týden, a tak pro děti, které čekají, budu dělat alespoň jednorázové kurzy.“

Martina Němcová

Na kurzy chodí jak dvouleté děti, tak i čtrnáctileté slečny. „S těmi nejmenšími chodí maminky. Většinou tak tři čtvrtě hodiny něco tvoříme a jelikož jsou hodně maličké, musíte je zabavit každou minutu a poslední čtvrt hodinku si za odměnu hrají. Pak mám skupinu tří až čtyřletých, další skupinku tvoří předškoláci. Sedmi až devítileté děti už jsou velmi šikovné, takže si něco dokáží samy připravit a dělám s nimi i těžší věci. Nejstarší děti už tvoří i s tavnou pistolí, malují akrylem na plátno, tvoří vázičky z juty, drátované baletky a další věci, které se dělají i s dospělými.“

Martina Němcová

Inspiraci hledá, kde se dá. „Nejvíce se inspiruji asi na internetu. Vždycky najdu nějaký základ, ale k němu si vymyslím něco svého. Snažím se tvorbu něčím obohatit, aby děti více zaujala. Nejde to ale vymýšlet z týdne na týden, takže si třeba nakoupím masky, lahve a leží mi ve skladu několik měsíců. Když o víkendu vždy po úklidu skladem procházím, dostanu na něco chuť tvořit a to si nakonec vyberu. Mám to tedy podle nálady a ač se děti vždycky ptají, co budeme dělat, nikdy jim to neřeknu,“ usmívá se Martina, která v Agátce dvakrát ročně pro děti pořádá i výstavu.

Martina Němcová

Jak už to tak bývá, děti do kroužků většinou vodí jejich maminky, které se Martiny vyptávaly, zda by nějaké kurzy neudělala také pro ně, a tak si na jejich popud otevřela workshopy pro dospělé. „Workshopy dělám většinou jednou měsíčně, někdy vedle maminek přijdou i dcery. Jsou to fajn odpoledne a zase si je užiji z jiného hlediska. Práce s dětmi vyžaduje hodně zodpovědnosti, takže maminky jsou pro mě taková odměna, kdy si zase více užiji samotné tvoření,“ říká Martina.

Martina Němcová

Tvoření a malování ji bavilo už od malička. „Jsem takový samouk. Sama jsem se naučila drátkovat a další věci. Ráda jezdím jednou za dva měsíce na různé kurzy, kde zkouším malbu, kresbu a různé techniky. Hodně se mi zalíbila třeba pyrografie. Je to pro mě velký relax a je potřeba si občas ulétnout něco udělat, protože nad přípravami strávím spoustu času. Mám většinou malé děti, takže musím všechno nastříhat, připravit, proto tolik času pro sebe nemám a chci se také věnovat mojí malé Agátce.“

Martina Němcová

Vnitřním snem Martiny je mít svoji samostatnou výstavu obrazů. „To je můj sen, za kterým si jdu. Co se týče kreativního kroužku, chtěla bych, aby za žádnou cenu neskončil a pokračovalo to tu i nadále. Našla jsem něco, co mě naplňuje a děti mi dávají strašně moc energie. Jsou to čisté duše, které se nepřetvařují a všechno hned řeknou. Když vidím nadšení v jejich očích, všechny ostatní starosti jdou stranou,“ dodává Martina.

Martina Němcová