Předchozí
1 z 6
Další

Radek Červený: Vždycky jsem miloval děti, a proto jim rád pomáhám  

Sportu jsem se věnoval už od dětství. Jako malý kluk jsem hrál rekreačně fotbal. Už tehdy mě bavily i bojové sporty, ale v Rakovníku bylo pouze karate nebo box. Tak jsem si vybral karate a chodil jsem k Frantovi Kopuncovi asi dvanáct let. Vyzkoušel jsem si i další bojové sporty, jako třeba judo. Když jsem pak dělal zkoušky kvůli práci v ochrance, vždy jsem si bojové sporty osvěžoval.

Radek Červený, trenér boxu.

Po zranění nohy jsem vyhledal Mirka Zemana, který vedl oddíl boxu a začal jsem chodit na tréninky. Velmi mě to zaujalo, navíc můj otec také boxoval. Proto jsem si ho chtěl vždycky vyzkoušet a u boxu jsem nakonec zůstal. Pan Zeman mě do všeho zasvětil, a když umíral, jeho posledním přáním bylo, abych oddíl boxu po něm převzal. Já mu to slíbil, udělal i trenérské zkoušky a oddíl vedu dodnes.

Radek Červený, trenér boxu.

Vždycky jsem měl rád děti, rád jsem s nimi spolupracoval, a proto je také nejraději trénuji. Mám radost z toho, že jsem vychoval takové boxery, jako je Patrik Bartoš a mohu se pochlubit, co dokázali. Dodnes se ke mně mají a líbí se mi, že se ke mně i často vracejí. Nyní mám před padesát děti, nejmladším je kolem čtyř, pěti let, a tak je učím třeba kotrmelce, stabilitu a další cviky. Na konci hodiny pak mlátí ony do mě (smích). K zápasům ovšem nikoho nikdy nenutím, musí se na to cítit sám.

Radek Červený, trenér boxu.

K hlídání VIP osobností jsem se dostal v době, když jsem dělal karate. Postupně jsem si vytvořil jméno, takže mě začaly agentury samy oslovovat. Dělám to už přes dvacet let a není to jen o tom, někoho umět zmlátit, jako spíš o jednání a předvídavosti. Hlídání hrozně zajímavá práce, už jsem třeba pečoval o ministry, zpěváky nebo fotbalisty. Dostanete se na místa, kam se běžně člověk nikdy nedostane.

Radek Červený, trenér boxu.

Většinou se při hlídání dlouho nic nestane a pak vás to může zaskočit, jako se to stalo mně hned několikrát během jednoho roku. Odnesl jsem si tehdy tři bodné rány a dvakrát po mně už stříleli, ale zákazníka jsem ochránil. Tehdy jsem chtěl s hlídáním skončit, už jsem to oznámil i manželce, ale nakonec jsem to překonal. Manželka už si zvykla, spíš se o mě teď bojí děti, tak se snažím být více ostražitý a připravený. Jak ovšem stárnu, z každé akce mám respekt.

Radek Červený, trenér boxu.

Vždycky mě bavilo obdarovávat lidi. Dříve jsem třeba jezdil do Kladna za opuštěnými dětmi, nebo jsem na Vánoce obdarovával děti na Zátiší. Pak jsem viděl v Praze jeden boxerský galavečer a říkal jsem si, proč to neudělat i v Rakovníku. A tak jsem před devíti lety zorganizoval první ročník charitativní akce Boxeři dětem. Prvních pět let chodily výtěžky na dětské oddělení Masarykovy nemocnice. Po jeho zrušení jsme vždy našli nějakou konkrétní nemocnou osobu. Jsem moc rád, že se tato akce uchytila.

Radek Červený, trenér boxu.