Pišingr neboli oplatkový dort či řez si Češi oblíbili už před rozpadem Rakouska-Uherska. Z Vídně znali takzvaný Pischingerův dort, tedy pamlsek, který odLogo k seriálu Slovíčkaření.Zdroj: Deník/Jan Lakomý roku 1883 vyráběl rakouský obchodník s cukrovinkami Oskar Pischinger (někdy psáno Oscar). Firmu se sídlem v 6. vídeňském okrese v ulici Stiegengasse zdědil po svém otci Leopoldu Pischingerovi, jenž ji založil roku 1842. Po Oskarově smrti v roce 1902 vedli podnik synové Jacques a Oskar junior. Roku 1928 jej prodali, avšak výroba pokračovala až do začátku druhé světové války. V čase míru rodina značku oprášila a od té doby existuje dodnes.

Za zlatou éru pišingru můžeme pokládat poslední dvě dekády 19. století. „PISCHINGERŮV TORT!“ hlásí Národní listy ze dne 16. ledna 1887.

Meluzína tajně pozorovaná v lázni rytířem Raimondinem. Gilbert z Met, kolem roku 1410
Seriál o češtině Slovíčkaření: Když fouká Meluzína, otřásá se i limuzína

„Jeho Veličenstvem císařovnou nejvyšším uznáním vyznamenaný, stal se nedostižitelností svou světoznámým a dostati jej lze denně čerstvý u Ant. Klingera, Příkopy, Martina a Riegla c. k. dvorních dodavatelů, Konráda Vrbíka, Perštýn, A. Kučery, Ferdinandova třída, Karla Schwaba, Ovocný trh. Hlavní zasílatel: Oskar Pischinger, Vídeň, Brigittenau.“

Nejlepší dort na světě

Invenční cukrář uvedl na trh ještě Dort korunní princezny Stefanie (nazvaný podle choti korunního prince Rudolfa) a Pischingerovu oříškovou čokoládu, jež byla k dostání jako zmrzlina i nápoj. Nic ale nepředčilo specialitu propagovanou sloganem „Pischinger Torte – Die beste Torte der Welt“ (Pischingerův dort – nejlepší dort na světě). Během prvních dvou let exportoval Oskar do světa přes 10 tisíc balení. Jak už jsme zmínili, pravidelně zásoboval i Alžbětu Bavorskou – populární císařovnu Sisi.

Římský král Jindřich IV. „musel přilézt ke křížku“
Seriál o češtině Slovíčkaření: Až vás nouze naučí housti, přilezete ke křížku

Mlsalo celé soustátí, a tím se zároveň dozvídalo o práci zlatých českých ručiček. Pochoutka totiž sestávala z karlovarských oplatek, spojených čokoládovo-oříškovou náplní a zalitých čokoládovou polevou.

V současnosti jsou asi nejznámějšími českými oplatkovými řezy fidorky a miňonky, a to je zase úplně jiný příběh. Fidorce dal jméno Kašpar Melchior Baltazar Fiedor, bývalý slezský soukeník, z nouze přeučený na oplatkáře. A miňonky (z francouzského slova „mignon“ – „zlatíčko“) vznikly v téže líhni, ale ve třicátých letech 20. století, kdy už měla firma Fiedor přibližně 450 zaměstnanců.

Přenešťastný tvor Emanuel Pyšišvor

Jak pan Pischinger, tak mistr Fiedor nebyli žádní pišišvoři, nýbrž továrníci velkého formátu. Pišišvor se říkalo spíše člověku neúspěšnému, leč o to více seNovinář Josef Hubáček a zřejmě i Emanuel Pyšišvor.Novinář Josef Hubáček a zřejmě i Emanuel PyšišvorZdroj: Wikimedia Commons, Anonymous, public domain vyjadřujícímu k věcem, kterým nerozumí. Nejpřesnější definice pochází z roku 1875, kdy u nás vyšel první svazeček veršů s názvem Truchlozpěvy, rady a nápady, kteréž člověčenstvu všemu, zvláště pak lidu českému přenešťastný sepsal tvor Emanuel Pyšišvor. Tehdy se jeden recenzent zeptal: „Kdo ví, kdo je tím přenešťastným pitomou, popleteným světa tvorem, jenž bez nejmenší hodnoty vnitřní poučuje zde veškeré člověčenstvo?“

Autorství rýmovánek bylo skutečně zahaleno mlhou. Druhý svazek se v Praze prodával od roku 1880, ovšem ze všeho nejdříve vycházely básně pana Pyšišvora (s ypsilonem) na stránkách Humoristických listů.

Jan Kollár, významná osobnost dějin českého jazyka. A jeho dílo Slávy dcera
Nový seriál o češtině Slovíčkaření: Co slovo, to skvost. Vniveč, vplen, napospas

„O pachateli těch básniček dohadoval se můj tatínek, že prý je to týž nešťastník, jenž si před šesti či osmi lety ustřelil nos, chtěje se dobrovolně sprovodit ze světa, a vyváznuv životem skládá teď zoufale humorná veršování,“ vzpomínal překladatel a literární vědec František Kvapil. (Evidentní šťouchanec do Ladislava Stroupežnického, o němž se vědělo, že přežil tutéž katastrofu.)

Nakonec se ukázalo, že tím hlavním Pyšišvorem bude asi dr. Josef Hubáček, šéfredaktor Hlasu národa a jeho přílohy, Pražského ilustrovaného kurýra. Přičemž se neví, zda neměl spolupracovníky.

Mezi podezřelými se ocitli novinář R. J. Kronbauer, Hubáčkův bratr Gustav a nakladatelský redaktor František Andrlík.


Nahrává se anketa ...

Jméno samo je snad odvozeno z německého výrazu pro šosáka – Spiessbürger (doslova „měšťánek ozbrojený kopím“). V roce 2007 vydalo pyšišvoriády znovu v pěkné úpravě brněnské nakladatelství Druhé město, pro které je uspořádal a opatřil doslovem básník Ivan Wernisch. Závěrem tedy malá ukázka: „Ale jest to věru k zlosti, když se dí, že pitomosti přenešťastný radí tvor Emanuel Pyšišvor. Neboť z lidské pitomosti rodí zpěv se jeho prostý, a tu vždy je látky dost pro komickou zoufalost.“

O čem je seriál Slovíčkaření

Některé výrazy člověku vrtají hlavou. Nelze je bezezbytku pochopit, pokud se nevydáme nazpět v čase a neprojdeme s nimi celou historii jejich vzniku, užití a proměn. Slůvka jako vůči, vesměs, zebvrubně. Nezní vám trochu tajemně? Určitá záhadnost je však jen pozůstatkem dávných, dnes už poněkud nesrozumitelných dob a zvyků.

Jakmile se vžijeme do myšlení našich předků, porozumíme i způsobu, jakým utvářeli českou řeč. A právě české řeči se věnuje seriál Deníku s názvem Slovíčkaření.

Facebook Deník Styl je tu pro každého.Facebook Deník Styl je tu pro každého.Zdroj: Deník/Denisa Lottmannová