A výsledky té vší parády, která se připravovala neuvěřitelných čtrnáct let, budou známy zcela nelogicky až za více jak čtrnáct dní od jejich napsání. To je v dobách rozvinuté výpočetní techniky opravdu velký pokrok!

Před dvaceti a ještě více lety, kdy byly státní maturity samozřejmostí, platil léty a selským rozumem vybudovaný a ověřený systém.
Začalo se písemkami. Témata se v osm ráno vyhlásila rozhlasem. Každý předmět se psal jeden den. Za pár dní písemky přinesl češtinář opravené a hned člověk věděl, za kolik a jestli vůbec postupuje do dalšího kola.

Za pár týdnů následovala zkouška z praxe, další týden ústní maturity. Na konci každého maturitního dne maturant věděl, jestli to udělal a za kolik. Zkrátka žádné velké cavyky.

Stačil opravdu jen ten selský rozum. Z člověka to spadlo a s maturitním vysvědčením v kapse mohl v klidu jít k přijímačkám na vysokou školu nebo nastoupit do zaměstnání. A maturita tenkrát měla určitě větší váhu než dnes.

Jenže dnes bohužel už selský rozum nestačí. Na všechno se přeci musí jít vědecky, ať to stojí, co to stojí. Nakonec z toho vyjde, že jsme u nás vždy papežštější než papež a nebo taky, že si vždycky někdo pěkně „nabahní.“

O úrovni zadaných otázek lze také pochybovat. Při generálce maturit se student šestého ročníku víceletého gymnázia nechal slyšet, že matika byla brnkačka, protože tam byly příklady z deváté třídy…

Dneska si musí studenti přinést ke zkouškám na vysoké školy maturitní vysvědčení.
Jenže, kde ho vzít? S tím si pomalu neví rady ani na vysokých školách. „Je to nejčastější dotaz, který dostáváme. My sami nevíme, jak to řešit. Žádné informace jsme nedostali, vše si hledáme sami a pátráme po internetu. Snad bude mít své pokyny každá střední škola,“ dostala se mi odpověď z jedné univerzity. Tu paní jsem chápala a tak jsme si společně alespoň zanadávaly.

Školy to snad ví a tak vydávají písemná potvrzení o tom, že dítko maturovalo. Zkrátka, další papírování. A co se stane, když student šestnáctého úspěšně vykoná přijímací zkoušku a dvacátého se dozví, že neudělal písemky a tím pádem se mu nepočítá celá maturita? Raději ani nedomýšlet…

Nebylo by lepší finanční prostředky vložené do přípravy státních maturit dát do odborných škol a učilišť na nákup praktických a zajímavých učebních pomůcek?

Tím by tyto obory přitáhly více žáků a zkvalitnila by se výuka.
Třeba by se žáci raději hlásili na odborné školy, než na managment obchodu.. Bylo by více strojařů, stavařů, chemiků a ne jen samí administrativní pracovníci, koordinátoři a manažeři.

Protože co pak s nimi, administrativa přece jen není nafukovací. I když v našem státě zřejmě ano.

Jen doufám, že za dva roky nebudeme doma řešit podobné problémy. Maturita už bude podle jasných a logických pravidel…
Jen aby nebylo ještě hůře…