Gladiátorské hry římského světa zahrnovaly bitvy pro zábavu a zabíjení pro zisk. Ačkoli neblaze prosluly využíváním válečných zajatců, otroků a odsouzených zločinců, přesto se našli i dobrovolní zájemci o gladiátorskou profesi. Mezi nimi i ženy. Atraktivní podívaná byla nade vše: bojovníci byli povzbuzováni k prolévání krve protivníka a prodloužení jeho utrpení. Pro občany i císaře předváděli gladiátoři drama plné násilí - a publikum je za to milovalo.

Plagiátoři jsou jedinci neschopní vlastního názoru či vlastní tvorby, proto se uchylují ke kopírování již vytvořeného a hotového. A jak se zdá, Česká republika jich má v zásobě víc než dost. Přes jedenáct tisíc zoufalců se dobrovolně přihlásilo do soutěže „Superstoka“, již vzkřísili z mrtvých snad jen ti, kteří si od ní slibují pěknou sumičku do vlastní kapsičky. V případě trapně moderátorském snad i pořízení dalšího luxusního autíčka.

Bitvy pro zábavu a zabíjení pro zisk. Právě toto vše nám v míře více než štědré nabízí staronová, rádoby pěvecká, soutěž. Spíše než cokoli jiného je to smutný důkaz pokračujícího úpadku české kultury, především však do nebe volající lidské pokleslosti nadutých porotců. Přehlídka povýšenosti, hrubosti, arogance. Pan Habera už neví, pro jaké sprosté slovo by, a také kam, sáhl a pan Hejma zřejmě dosud nevyrostl z puberty. Zřejmě jej ovládl pocit, že jeho „vole, vole“ roztomile lahodí sluchu všech, od kolébky až do sta…

Paní Rolinc a paní Jandová si nepochybně spletly pracoviště. Chování, vyjadřování a dvojsmyslné narážky těchto „hvězd“ by zajisté ohodnotili pánové nejrůznějších věkových kategorií. A to ve zcela jiných situacích, ve zcela jiných, a to nejenom pěveckých, polohách. Afektovaně a křečovitě otevřená ústa jako vchod do hospodářské budovy by nepochybně našla svá uplatnění, a to dokonce bez jediné noty. Možná by se našli i tací, kterým by k plnému uspokojení postačila dcera známého rockera, tlukoucí hlavou o stůl.

Chléb a hry. V době, kdy vzdělanost českého národa upadá a naši studenti už dávno neobstojí v mezinárodní konkurenci, stačí málo: nabídnout nějakou tu okoralou skývu a trochu lidové, hodně přisprostlé zábavy. Poté, díky nám neznámým konstantám či zákulisním praktikám, možná též rychlý, i když přechodný úspěch. To, pokud na to máte žaludek. A všechno okamžitě, nejlépe včera.

Skutečný talent se časem jistě prosadí. Možná ne tak rychle, pokud ale půjde o skutečnou kvalitu, nezmizí ze scény tak raketově, jako ti předešlí. České pěvecké stálice, jež mají za sebou mnoho let dřiny i úspěchů, zůstávají, zatímco po superstárových popadaných hvězdičkách neštěká už téměř žádný pes. A pro podobné hudební soutěže je zřejmě jediné řešení - nechat je utopit ve vlastních vodách, plných špíny a bahna.

AUTOR: KARLA KRÁTKÁ