Z Unie navrhované celoroční sjednocení času pro všechny státy neprošlo. Lépe řečeno, státy se nedokázaly dohodnout na jednom čase, který by byl užíván v celém unijním prostoru. Což je v případě obchodně, dopravně a všelijak jinak propojeného kontinentu nutnost.

Naše vláda tedy oznámila, že pro příštích pět let se u nás nic nemění a dvakrát ročně si posuneme hodinky. Za dané situace to beru za jeden z nejrozumnějších kroků (ne-li vůbec jediný), který tato vláda učinila.

Na rovinu říkám, že dlouhodobě kopu za letní čas. Jsem člověk, který má rád delší světlo na konci dne a nepotřebuje dřívější ranní rozbřesk. Představa, že by se o prázdninách stmívalo už kolem osmé, ve mně vyvolává chmury. Podle vědců podobným chmurám, ba přímo depresím častěji lidé propadají na podzim a v zimě, kdy slunce zapadá dříve. A to právě proto, že je přes den méně světla. Další argument pro letní čas.

Josef Rod
KOMENTÁŘ: Nebezpečná křižovatka u Krupé se měla řešit již dávno

Ano, je pravda, že při celoročním letním čase by v prosinci a lednu vycházelo slunko až kolem půl deváté a první část vyučovací hodiny by se ve školách svítilo. Na druhou stranu při zachování zimního času v létě by svítalo v červnu okolo půl čtvrté a to je hnus, vážení.

Ekonomicky by se letní čas vyplatil. O hodinu více světla by znamenalo méně svícení a úsporu energií. A v neposlední řadě většina evropských národů vstává později a mentálně se k letnímu času přiklání. Což může hrát zásadní roli při obchodování třeba s Německem či Francií.

Kromě dřívějšího ranního světla a toho, že zimní čas je ten původní, neznám jiný argument, který by pro jeho zachování mluvil. Zato pro zavedení celoročního letního času bych se tu dokázal rozepsat na spoustu řádků. Proto stávající zachování pětiletého statu quo berme jako výzvu k diskuzi. Já osobně s vírou, že naše generace čtyřicátníků se ještě celoročního letního času dožije.