Prodejci netušili, že je vskutku jedovatá? Pokud ne, proč si za svým názorem nestojí dál? Nebo měli jakési podezření, jen je blažilo, jak jde zboží pěkně na odbyt? Když se ozval povyk, potichu se vypařili se slušným ziskem jako kapesní zloděj z přeplněné tramvaje.

Zločiny pražského imáma

Věc sama není úplně jednoduchá. Co je historický dokument a co je antisemitská propaganda? Zakazovat prodej Hitlerova Mein Kampfu se může jevit zpozdilé, když vycházejí Goebelsovy deníky. A proč se smí promítat záběry z koncentráků, což je vlastně Mein Kampf v praxi? Jak jinak máme poznat zhovadilé uvažování nacistů, než z jejich vlastních ještě zhovadilejších výtvorů?

Vše to má mít nějaký srozumitelný rámec. Potomci umučených lidí se nesmí cítit dotčeni. A nesmí pociťovat ani stín obav z toho, že tato společnost připustí jakýkoli náznak antisemitismu. Policie a soudy musí mít jasno, co je trestný čin a co je chvályhodná snaha přiblížit kormutlivé dějiny pro poučení a pro výstrahu.

Kavčí nebo Kafkovy hory?

Zde cítíme rozpaky a trapné váhání, podobně jako v případě oněch alibistických prodejců knih. Ne, tentokrát neobviňujme poslance. Napsat přesný zákon je v tomto punktu nemožné. Výklad mají dát soudy. Na nich je, aby brzy a jednoznačně rozhodly, co je ta houba zač.