To se tak říká, že když člověk šlápne do ho.., bude mít štěstí a má si honem vsadit. Podle tohoto rčení by museli žít v Rakovníku samí šťastní lidé, protože kam šlápnou, tam je zaminováno psími hromádkami.

Ráno jsem si sice zkracovala cestu přes trávník, chodníky v parku jsou rozkopané, takže dobře mi tak! Ale proč by lidé nemohli šlápnout na trávník, když tam psi mohou dělat hromádky?

Nemohli, protože tady vkročit do trávníku je jen na vlastní nebezpečí. Nechápu lidi, kteří mají psi jako své děti a nedokážou se ohnout a po svých miláčcích tu nadílku sebrat. Vždyť po svých dětech by také uklízeli. Nepochopím člověka, jak může odejít od hromady, která vypadá, jako by ji tam nechalo metrákové tele.

Připadá mi, že čím větší pes, tím větší arogance. Běda, když někdo sebevědomému majiteli řekne, aby po svém psu uklidil. To je jako říci si rovnou o přes ústa. Přála bych každému arogantnímu majiteli, aby se trefil na minu na každém kroku a tu nadílku aby si odnesl až do obýváku, aby si nakonec uvědomil, že všichni Rakovničané byli šťastnější bez psích hromádek na každém kroku.