Ale dnes, za posledních dvacet let? Sami chmelaři říkají, že tak krásný chmel během své kariéry ještě neviděli a dlouho neuvidí, protože tak ideální podmínky, jaké se sešli letos v době kvetení chmele se hned tak nesejdou.

Ale bohužel to neříkají s úsměvem. Vlastně ani nemohou mít radost z výsledků své práce. Čím to ale je? Kam šla před lety veškerá úroda?

Chmel musel tenkrát sypat, vždyť z čeho by si začátkem dvacátého století chmelaři vybudovali tak ohromné statky, které nyní bohužel jen chátrají? Jsme tady tak přemnožení a máme všeho tolik, že už nic vlastně ani nepotřebujeme? Nebo všechno ovládá mocná ruka trhu a cvičí se všemi jako na houpačce?

Někdy se zdá, že výkyvy na trhu jsou vyvolány uměle, to abychom se nenudili a někdo třetí si pěkně namastil kapsu. Říká se, že není umění něco vyrobit, ale prodat to. Jak z toho ven? Samozřejmě nejlépe pružně reagovat na poptávku na trhu. Ale v zemědělství to hned tak asi nepůjde.