Rychle, lidé musí přijít na to, že potraviny doma vyprodukované jsou čerstvé, dobré a zkrátka lepší, než ty dovezené z horoucích pekel. Proto zavedeme farmářské trhy,“ říkají ti nahoře a myslí si, že vymysleli Ameriku.

Jenže naše zemědělství padá do propasti už dvacet let. Tenkrát si toho ale nikdo nevšímal. Jídla bylo všude dost a ty velké zemědělské kolosy na vesnicích byly špatné už jen proto, že byly socialistické.

To tenkrát už měli myslet, vybojovat ty správné podmínky a svoje sedláky trochu podpořit, tak jako jinde ve světě.
Protože potraviny jsou potřeba neustále a kdo je vyrábí, může si diktovat jejich cenu, a kdo se nenechá vytlačit z trhu, má zajištěný odbyt.
Odbyt znamená výrobu. Výroba znamená potřebu surovin.

Zajištění surovin znamená obdělávání půdy a pěstování plodin. Tím mají lidi práci a nevystěhují se do měst a zůstanou na venkově.
A to znamená udržovanou a obydlenou krajinu. A taky to znamená, že ti, kteří by se neodstěhovali, nezůstanou viset na sociálních dávkách.
Myslím ale, že v dnešní době, kdy se slovo intenzifikace skloňuje ve všech pádech a vše se dělá ve velkém s mechanizací, nás farmářské trhy opravdu nevytrhnou.

Jistě jsou vynikající alternativou. Zrovna tak nás nevytrhne agroturistika a zůstane také jen vynikající alternativou.

Je ale chvályhodné, že zemědělce konečně někdo oslovil a začal se o jejich problémy zajímat. Škoda jen, že se neobjevil už před dvaceti lety. Teď se zemědělci drží už jen zuby nehty.

Ale doufejme, že zoceleni nelehkými podmínkami a přitaženi láskou k půdě ještě nějakou dobu vydrží.
A také doufejme, že nebudeme místo na lány pšenice koukat na lány slunečních kolektorů. A že si koupíme poctivý český chleba a české maso.
Protože vyprodukovat kvalitní potraviny naši zemědělci rozhodně umějí.