Před lety, kdy SK Rakovník hrál po postupu z I. A třídy v krajském přeboru, napsal jsem tehdy jako sportovní redaktor komentář o tom, že klubu s takovouto tradicí by slušela vyšší soutěž, a to divize nebo i Česká fotbalová liga, kterou kdysi léta hrál. Tehdy jsem netušil, a netušil to asi nikdo, že o několik sezon později třetí nejvyšší soutěže rakovnický SK skutečně dosáhne, a to vesměs se svými odchovanci. Po delší době tak přeskočil i svého městského rivala Tatran. Najednou měly místní kluby týmy v ČFL, divizi, rezervy hrály krajskou I. A, respektive I. B třídu. Dalo by se říci - zlatý věk rakovnického fotbalu v novém miléniu.

Hned na první zápas SK s rezervou Plzně dorazila rekordní návštěva – dvě tisícovky diváků - a přes prohru zaplněný stadion tleskal sympatickému výkonu. Od té doby se ovšem událo mnoho. Především zahraniční experiment podobný tomu ve Spartě.

Josef Rod, redaktor Rakovnického deníku.
KOMENTÁŘ: Každý by si měl zamést před vlastním prahem

Zatímco tehdejší předseda Marek Tvrz odkryl své ambiciózní plány, které s klubem měl, mnozí si klepali na čelo a nevěřili, že spolupráce se zahraničním investorem a po příchodu množství zahraničních posil bude vše fungovat. I já byl toho názoru, že je lepší si třetí nejvyšší soutěž na rok vyzkoušet s vlastními hráči a poté se případně vrátit do divize a hrát zde důstojnou roli. Jenže ambice vedení velely jinak. A tak vše dospělo k odchodu rakovnických patriotů, k dluhům, a nakonec i k rozvázání spolupráce s arabským mecenášem. Také Tatran hrající rovněž z velké části s nerakovnickými hráči divizi neudržel, když se již léta potácel na samém konci tabulky. Nyní nevyšlo ani chystané spojení obou klubů, i když se rýsuje alespoň větší hráčská spolupráce.

Nepovedený experiment spolu s covidem, který měl vliv na úbytek mládežníků, tvrdě udeřily. Najednou klubům chybí hráči. SK přihlásil A tým do divize. Dle mého názoru by ale bylo rozumnější zvolit krajskou soutěž a postupně tvořit nový tým z vlastních odchovanců, který si vyšší soutěž opět vybojuje. To Tatran zvolil jinou taktiku a přihlásil nejnižší krajskou I. B třídu, tedy sešup o tři soutěže níž. Rakovnickému fotbalu každopádně začínají zlé časy a jejich funkcionáři by se měli držet myšlenky, že někdy méně znamená více.