V celé této kauze je podle mne zarážející nejvíce to, že jako pojistka proti ničení architektoniky a historického odkazu náměstí nezasáhli památkáři. Právě oni mohli totiž vyslovit jasné „Ne" při posuzování projektu a k celé záležitosti nemuselo dojít. Ano, projekt byl podle dostupných informací jinak nakreslen a jinak realizován (rozumějte šíře rampy byla projektována menší, ale vzhledem k dodržení přísných norem ji dělníci postavili širší). To však nemění nic na tom, že již z projektů muselo být patrné, jak bude rampa vypadat, jak bude dlouhá. Už tehdy měli památkáři mít připomínky k chystanému záměru, nepovolovat jej a naopak hledat s Českou spořitelnou ideální řešení. Spořitelně pak nelze téměř nic vyčítat, vlastně postavila jen to, i když nakonec s odchylkou, co jí úřady a především památkáři umožnili.

Je zarážející, že zatímco památkáři jsou v řadě případů, které ani tak příliš nesouvisí s historickým centrem, neústupní a mají nejrůznější nároky na investory, v tomto případě schválili vznik rampy, o které se bude řadu let povídat. Upřímně se bojím, co bude příště. Vždyť i výběrčí budka měla být dočasnou stavbou v historickém zákoutí tvořeném kostelem sv. Bartoloměje, historickou zvonicí a budovou gymnázia. A ejhle, ona je tu už více jak deset let.

Doufám, že se tvář Husova náměstí podaří uchránit i pro další generace a že příště budou památkáři v takovýchto citlivých věcech lépe rozhodovat …