Smrtelných pracovních úrazů ve středních Čechách přibylo. V Praze naopak

Plyne to z údajů Státního úřadu inspekce práce. Jeho mluvčí Richard Kolibač připomněl, že celorepublikově byl loni zaznamenán nejnižší počet smrtelných pracovních úrazů za posledních 20 let: loňských 88 úmrtí v práci následkem úrazu bylo o 20 méně než o rok dříve – přičemž trend je dlouhodobě klesající.

Tragédie na Kladensku. Při závodu tahačů vběhlo na trať dítě, zraněním podlehlo

Více smrtelných úrazů než ve středních Čechách zaznamenala inspekce práce jen v Jihomoravském kraji (12); častější byly tragédie v zaměstnání také v Ústeckém kraji (10). Naopak Praha se nachází při opačném konci pomyslného žebříčku, když tři úmrtí shodně zaznamenaly ještě kraje Královéhradecký, Liberecký a Vysočina. O jeden smrtelný následek činnosti v zaměstnání méně vykázal jen kraj Karlovarský.

Nehody, lehkomyslnost, ale i hloupé žerty

Nejvýrazněji se do smutné statistiky zapsaly dopravní nehody – celkem v 26 případech (což představuje bezmála 30 procent). Ve středních Čechách se častěji opakují případy, kdy řidič dodávky nebo nákladního automobilu nezabrzdí při dojíždění do kolony a rozdrtí svoji kabinu o návěs kamionu před sebou. Méně často než na silnicích a dálnicích se smrtelné nehody stávají i na neveřejných komunikacích – tedy ve firemních areálech.

Častěji se tragédie opakovaly také při přemisťování či převážení těžkých břemen, materiálu a součástek – ať už šlo o malér spojený s pádem, vymrštěním, sesunutím, přimáčknutím či zavalením. Smrtelně nebezpečná může být i práce v nezajištěném výkopu se sesunutím zeminy. Opakovaně byly tragické následky spojeny také s pády z výšky či do hloubky při práci na budovách a konstrukcích. A Kolibač dále upozornil rovněž na kategorii Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky.

Dlouhodobě podle jeho slov platí, že nejvíce pracovních tragédií je spojeno s podceněním rizika nebo jeho špatným odhadem; je to zhruba sedm případů z deseti. „Další významnou příčinou bylo ohrožení jinými osobami: odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a podobně,“ připomněl Kolibač varující fakta. Až následně v záznamech o smrtelných pracovních úrazech figurují jako příčina chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění.

Smrt v osamění i před očima kolegů

Jak málo stačí k tomu, aby vyhasl lidský život, ukazují konkrétní případy. Například po několika dnech strávených v nemocnici zemřel elektrikář, který utrpěl úraz, když ještě se dvěma kolegy přepojoval rozvaděče rozhlehlé budovy: kabelové přívody a vývody přemisťovali z původního rozvaděče na nový. Aby nezůstal bez elektřiny celý komplex, měli pomocí jističů vypnuté jen části – a zbytek rozvaděče zůstával pod napětím. K tragédii pak stačilo, když pracovník montující odpojené prvky zavadil o živou část rozvaděče.

FOTO: Podnapilý muž vylezl na stavební jeřáb. Sundat ho museli hasiči

Jiným způsobem se síla elektrického zařízení projevila v kotelně na tuhá paliva, jejíž topič měl před plánovanou rekonstrukcí během noční směny spotřebovat zbytek paliva z venkovního boxu, hlavní kotel odstavit z provozu a spustit záložní kotel s vlastním zásobníkem. Bohužel ho v době, kdy se pohyboval ve venkovním boxu, zachytil šnekový dopravník běžícího podavače paliva. A ten bylo možné zastavit jen ovladačem uvnitř kotelny…

Smrtelný úraz také přinesly práce v nezajištěném výkopu pro kanalizační přípojku. Ve třímetrové hloubce jámu zalila spodní voda, kterou pracovníci odčerpali. Zhruba ve čtyřmetrové hloubce došlo k opětovnému průsaku – a pokus o další čerpání nepřežil zaměstnanec, kterého zavalila uvolněná zemina.

Vývoj počtu pracovních úrazů se smrtelným následkem

Zdroj: Státní úřad inspekce práce