„Je to dvanáct roků a už je načase to změnit. I já bych se ráda dočkala a myslím, že právem máme nejvyšší cíle, výsledky z poslední době nás k tomu opravňují,“ říká osmadvacetiletá krásná blondýnka a útočnice švýcarského Zugu. O čem před odletem do Singapuru mluvila?

O strachu z létání

Je to tak, ale trochu mě uklidňuje, že je nás takových v týmu víc. Proto to pro mě nebude tak stresující, navíc jsem v posledních třech měsících nalétala s mým týmem ve Švýcarsku tolik, že už to zvládám lépe. Nicméně respekt pořád mám, a když nemusím, nelétám.“

O dalekém a krásném Singapuru

Nejvíc se těším, až dosedne letadlo na plochu letiště! (smích) Ale vážně, nikdy jsem nebyla na druhé straně zeměkoule, nikdy neviděla takovou destinaci, tohle bude skvělé a těším se moc. Podnebí by pro nám prý nemělo být tak hrozné, haly jsou klimatizovány. Mám zprávy, že tam mistrovství berou hodně vážně, že florbal milují. Sama jsem zvědavá a pro propagaci florbalu je určitě dobře, že se šampionát koná i v takových částech světa.

Cíle týmu…

Bývám v tomhle opatrná, ale cíle jsou nejvyšší. Vím, že v poslední době pro nás rozhodující zápasy o medaile nekončily podle našich představ, ale výsledky z posledního období a kvalita kádru nás opravňují věřit, že přijde zlom. Takže cílem je finále!

Nejtěžší soupeř…

Asi Finky. Je proti nim opravdu těžké hrát, jsou skvěle připravené takticky. Nicméně na mistrovství to může sednout každému ze světové špičky. Ostatní týmy se sice začínají zvedat a dohánět ty nejlepší, ale pořád to je nejtěžší v zápasech s týmy TOP 4.

Polky na úvod mistrovství

Platí co jsem řekla, tyhle země jako Polsko se zvedají. Jejich hráčky hrají ve Švédsku, Švýcarsku, u nás. Dvě lajny mají už opravdu kvalitní, na druhou stranu si myslím, že pořád máme větší kvalitu ještě my, byť poslední vzájemný zápas se nám moc nepovedl.

O blížící se metě 100 kanadských bodů v reprezentaci

Na to moc nemyslím, do posledního turnaje EFT jsem to ani nevěděla. Je skvělé, jak se holky kolem mne mění a já tady furt jsem. Jsem ráda, že mi zdraví drží a že tady mohu s týmem být.

Proč nezkusí švédskou ligu?

Vždycky jsem byla tak trochu tlačená k tomu, abych si vyzkoušela švédskou ligu, ale já si myslím, že by mi úplně neseděla. Možná se někdy ještě rozhodnu. Nicméně co se týče sportovního, ale i pracovního a osobního života mi vyhovuje víc Švýcarsko. Navíc mám přítele ze Švýcarska, takže je to pro mě aktuálně domovská destinace.

Proč změna švýcarské adresy?

Mně se v Churu líbilo, ale v Zugu jsem cítila větší ambici. A já ambici potřebuji. Také velký zápřah, který jsem poslední rok v Churu tolik neměla. Navíc hrají v Zugu Češky (Ratajová, Šupáková a trenérka Martináková), což je vždycky příjemné, byť pro mne není tak zásadní, aby v týmu byla nějaká česká hráčka. I když jazyk mi pořád dělá problémy, švýcarská němčina je strašná (smích!). Každopádně je to nový „fresh“, který mě nakopnul.

O příteli a cestách

Poznali jsme se pochopitelně při florbalu, chytá za Alligators Malans. Žijeme v Churu, odkud dojíždím nějakou hodinku do Zugu. Na cestování jsem zvyklá už z Česka, kde jsem dojížděla do Plzně dokonce dvě hodiny a pak na Chodov také přes hodinu. Švýcarsko je v tomhle fajn, cestujeme maximálně tři hodiny. A to už místní hráčky hodně těžce koušou a tváří se kysele. Neznají jako by cesty ze západu Čech třeba do Třince nebo Ostravy (smích).

Kam o Vánocích?

Bijí se nám doma trochu dvě kultury, svátky, Vánoce, a tak. Já bych chtěla být s rodinou, přítel také. Ale našli jsme kompromis. Navíc moje rodina se snaží jednou, nebo i dvakrát měsíčně jezdit za námi, aspoň na otočku. Což je skvělé, protože já se domů opravdu teď nedostanu. I když jsme s nároďákem v Česku, je tolik povinností, že to nezvládám. Letos nebudu poprvé doma ani o Vánocích. Na druhou stranu přijedou naši za námi, rodina přítele také, na to se těším. Příští rok se musím vracet do Čech ale víc, už kvůli babičkám a dědečkům. Je důležité vídat také je.

Tatínek Marek byl výborný fotbalista Kladna i Rakovníka, co dcera?

Na který sport sáhnu, tak mi jde. Ale fotbal tedy opravdu ne! Tam jsem se nechytila, a když mě táta viděl kopat do míče, prohlásil pouze: tragédie! Přitom celá rodina je založená fotbalově. Kromě mě…