Vítá nás trenér Daniel Vencl. Oddíl založil v roce 2003, od té doby nabral pět trenérů. Sám je profesionálním boxerem, ale ze zdravotních důvodů pozastavil kariéru. Může se chlubit titulem mistra světa v organizaci GBF.

Box jemu osobně přinesl do života pozitivní změny a věří, že může stejně ovlivnit každého. „Není to bezduché mlácení,“ vysvětluje. Boxeři najdou díky sportu sebedůvěru, změní se jim postava, ale i náhled na život a jeho různé situace. „Lidé se potom chovají jinak. Změnilo mi to celkově život, určitě je to pozitivní věc. Je to sport jako fotbal, nebo jakýkoliv jiný,“ vysvětluje.

Co upoutá na první pohled je fakt, že mezi boxery, samými chlapy, je jedna žena. „Dohromady jich je asi šest, ale na tréninky jich chodí strašně málo,“ říká Daniel Vencl. Ženám se úplně vždy nechce cvičit s muži. „Zkoušel jsem udělat ženský oddíl. Začalo třeba patnáct holek, ale skončilo to na třech, čtyřech, které to bavilo,“ vysvětluje. Spíše tak využívají soukromé hodiny. „Chtějí boxovat na lapy, na pytle. Někde slyšely, že box je dobré kardio. Je to pravda, je jedno z nejlepších,“ řekl trenér.

Trénink obvykle trvá hodinu a půl. Boxeři si ale často vyžádají nášup. „Když mají kluci chuť, jedeme dál. Snažím se, aby měli hlavně fyzičku,“ vysvětluje trenér. Podle něj se dá fyzičkou nahradit i to, když třeba zápasník trochu neumí techniku. „Soupeře utahá,“ podotýká.

Chlubit se může poděbradský box největším dětským oddílem v republice, vysvětluje Daniel Vencl. „Dávám hodně prostoru dětem, začal jsem dělat dětské galavečery,“ vysvětluje.

Po rozcvičce přichází stínový box na zrcadlo; následuje sparrying. Někteří boxeři trénují na zápasy, pro jiné to je „pouze“ o získávání a udržování kondice. Ve výsledku to ale je jedno; nikdo nedá v ringu nikomu nic zadarmo…

BOX 
je úpolový sport, pěstní boj dvou soupeřů podobné hmotnostní kategorie, snažících se pomocí úderů pěstmi na pravidly povolenou část hlavy a těla zvítězit buď získáním bodové převahy, nebo vítězství k.o. Boj probíhá v ringu, a to výhradně ve stoje. Jakmile se boxer po tvrdém úderu dotkne podlahy jinou částí těla, než chodidly nebo leží v provazech, je v pozici na zemi rozhodčím odpočítáván. V boji se hodnotí pouze údery, které nejsou blokovány nebo zachyceny soupeřem a dopadnou přímo nebo švihem, a to kloubovou částí sevřené rukavice, na přední nebo postranní část hlavy nebo těla od pasu výše.
(Zdroj: Wikipedie)