První otázka na tohoto „srdcaře“, za kterého je právem považován, směřovala k nedávno skončenému ročníku hokejbalových soutěží.
„Začnu ze široka - z pohledu malého oddílu ve středních Čechách, který druhým rokem hraje druhou nejvyšší soutěž. V první sezoně jsme skončili na druhém místě, což pro nás byl veliký úspěch a vzhledem ke kvalitám finálového soupeře i strop. Do druhé sezony jsme šli s obavou a vědomím, že vydobytá pozice se vždy hůře a špatně obhajuje, což jsme svými výsledky naštěstí trochu popřeli. V základní části jsme měli cíl probojovat se do play-off, postupem času jsme cíle začali přehodnocovat, protože po pár kolech jsme věděli, že nás play-off nemine a že se do něj bez problémů dostaneme. Nakonec jsme skončili druzí, s čímž se jistě nepočítalo.“
Ve čtvrtfinále jste nastoupili proti pražským Ďáblům…
„Ze zkušeností jsme věděli, jaký soupeř nás čeká: mladý, perspektivní a fyzicky dobře vybavený celek. Nicméně Ďáblové neunesli tíhu okamžiku a z celé série odešli krutě poraženi 3:0 na zápasy. Myslím, že z nás měli přehnaný respekt, který vygradoval třetím zápasem. Nekladli totiž žádný odpor a zápas pro ně skončil debaklem… Ale i to je play-off a pro nás byl tento „lehký“ soupeř odměnou za celoroční práci v základní části.“
Těžší zápasy vás ale čekaly v semifinále s Heřmanovým Městcem.
„Velmi dobře jsme věděli, co nás čeká. Heřmanův Městec je tým složený ze „žoldáků“ z celých východních Čech. Řada jeho hráčů má zkušenosti z extraligy, a to byl v důsledku podle mého názoru ten pomyslný důvod, proč se jazýček na miskách vah přiklonil v sérii na jejich stranu. Soupeř to byl hodně těžký…“
Ale sérii rozhodly naprosté maličkosti.
„Sérii jsme prohráli 3:2 na zápasy a musím podotknout, při vší úctě k soupeři a jeho kvalitám, které byly opravdu na vysoké úrovni, že jsme se porazili sami. A to taktickou nevyspělostí. Ve všech třech zápasech jsme vedli v koncovkách zápasů, přesto se nám je nepodařilo dotáhnout do vítězného konce. To pro nás musí být ponaučení. Abych to ale shrnul: třetí místo v druhé sezoně v národní lize je pro Nové Strašecí úspěchem. Nicméně pro nás hráče je to velké zklamání, nemá cenu si nic nalhávat - chtěli jsme soutěž vyhrát a jet na baráž o extraligu do Dobřan. Pro mne osobně je tedy výsledek sezony zklamáním… Věřím, že se z chyb poučíme a příští rok na hřiště vyběhneme ještě silnější než letos.“
K tomu by mohla přispět i „hvězda“ Milan Sýkora, novopečený mistr světa, který má údajně do Nového Strašecí namířeno z kladenské Habešovny…
„Syky nás opravdu příští sezonu posílí. Bude pro nás přesně tím hráčem, který nám chybí. Na střídačku přinese klid a zkušenosti. Pro mě je jedním z nejlepších hráčů v republice. Fanoušci se mohou těšit na jeho kousky. Je pro nás ctí, že takový hráč jako on má vůbec zájem za nás hrát.“
Naopak, kdo vaši sestavu opustí? Proslýchá se, že o někoho má zájem právě Habešovna.
„Habešovna má zájem o Lukáše Leva. Již se zapojil do letní přípravy na Kladně. Chce zkusit hrát extraligu. Nemáme problém v tom mu to umožnit. Odejde na střídavý start nebo na hostování - to ještě nevíme. Buď se tam prosadí anebo neprosadí a vrátí se zpátky k nám. Je to pro nás oslabení, ale na druhou stranu nám dá prostor vyzkoušet další mladé nadějné kluky z dorostu. Trenér počítá se Sulzerem a Čížkem mladším. Pro ně to budou zkušenosti k nezaplacení. Další odchody nejsou na pořadu dne.“
Během posledních týdnů došlo také k určité dohodě mezi novostrašeckým klubem a druhým kladenským celkem, úřadujícím mistrem České republiky z KEBu. Můžete to nějak konkretizovat a vyjádřit se obsáhleji k některým hráčským výměnám?
„Navázali jsme dohodu o užší spolupráci. Z KEBu se nám podařilo získat zpátky na přestup našeho odchovance a jednoho ze základních stavebních kamenů strašeckého hokejbalu posledních let, brankáře Karla Šnobla. To bylo naší prioritou v jednání. Spolupráce spočívá v uvolňování mládežníků ze Strašecí do KEBu a naopak formou střídavých startů a hostování. Abych mluvil konkrétněji, uvedu příklad. Našim nadějným hráčům KEB umožní nastupovat v extralize dorostu a juniorů a zároveň budou kluci hrát za Strašecí svoji soutěž. Budou stále hrát těžké zápasy, což je pro ně důležité. Zároveň budou absolvovat na Kladně tréninky, které vedou zkušení trenéři, kteří jsou i trenéry reprezentace. Kluci budou na očích a mají velkou šanci reprezentovat republiku.
Naším cílem je dostat Nové Strašecí do extraligy, proto je pro nás nemyslitelné pouštět nadějné mladé hráče na tvrdé přestupy, protože to budou právě oni, kteří by v extralize nastupovali. Tím, že budou podstupovat kvalitní tréninky a zápasy, budou na tuto soutěž připraveni. V příští sezoně tak do KEBu budou uvolněni Lev, Čížek, Veselý, Vopat a Vodák do dorostu, Krpelán, Knobloch a Prokop do starších žáků. Posledně jmenovaný výrazně převyšuje svoje vrstevníky v mladších žácích, proto i on bude uvolněn do KEBu, kde bude trénovat a hrát jak ve své věkové kategorii, tak i v kategorii starších žáků, což je pro jeho rozvoj jen a jen dobře.“
To už se pomalu dostáváme k dalším kategoriím HBC Nové Strašecí. Začněme ale nejprve rezervou mužů.
Znovuzrozené béčko má za sebou první sezonu v kladenské okresní lize. Kádr rezervy bych rozdělil do tří skupin. První, velmi početná skupina, je tvořena kluky, kteří s hokejbalem začali, které prostě strašecká kocourek aréna nasákla. Do druhé skupiny patřili letos kluci, kteří věkem nemohli hrát za mladší dorost a protože jich není tolik, abychom mohli postavit dorost starší, hráli za béčko a trénovali s áčkem. Posledním článkem týmu jsou zkušení kluci, kteří dříve hokejbal hráli, ale z časových, rodinných a pracovních důvodů se mu nemohou věnovat naplno tak, aby patřili do kádru áčka. Proto znovuzrození týmu béčka uvítali. Ještě bych doplnil, že béčko samozřejmě slouží na rozehrání i pro kluky z áčka, kteří se vracejí po zranění. Ale toho v loňském roce nebylo zapotřebí, takže kluci z áčka za béčko nastupovali velmi sporadicky. Celkově to byla taková sezona poznávání a hledaní tváře. Kluci v sezoně střídali výsledkově dobrá období s těmi horšími, což se projevilo v tabulce po základní části, kde skončili ve vyrovnaném středu na šestém místě a ve čtvrtfinále prohráli s Černou hvězdou Kladno 3:1 na zápasy.“
Dobře se po celou sezónu jevili dorostenci.
„Mladší dorostenci se rekrutovali ze starších žáků, kteří vloni hráli finálový turnaj MČR v této kategorii. Většina kluků tak spadala věkem ke spodní věkové hranici mladšího dorostu – jinými slovy nastupovali proti starším klukům. Tuto indispozici však po celý rok nahrazovali bojovností a technickou vyspělostí. Tým kapitána Sulzera skončil v základní části čtvrtý a toto umístění mu nakonec zůstalo i po vyřazovací části. Ve čtvrtfinále si kluci poradili
s pražským South Parkem, v semifinále pak prohráli s celkovým vítězem soutěže Jokeritem Chrudim. To už se projevil úzký kádr. Klukům ale nelze upřít snahu, bojovnost a nasazení. Do nadcházející sezony nastoupí už jako starší dorostenci. Opět tedy bude většina patřit věkem ke spodní hranici – tentokráte staršího dorostu. Kádr se ovšem rozšíří o kluky, kteří pravidelně nastupovali za béčko a věkem nespadají do mladšího, ale do staršího dorostu. Kluci mají podle mě v nadcházející sezoně velkou perspektivu. Týmu se navíc chopil jako trenér Karel Průša, který vyžaduje disciplínu a odpovědnost k týmu – a co si budeme povídat, to je přesně to, co kluci v těchto letech do sebe potřebují dostat. Starší dorost začal jako první ze strašeckých týmů s letní přípravou.“
Asi největší radost vám jako trenérovi udělali mladší žáci.
„Tým mladších žáků je spolu prvním rokem. Jsou to kluci, kteří s hokejbalem začali teprve letos a doplnili tak osu týmu Prokop, Knobloch, Čadek, Ács. Měli jsme pouhé dva prázdninové měsíce na to, abychom kluky naučili základy hokejbalu. Myslím, že se nám to povedlo, a výsledky tomu napovídají. Klukům chybělo strašně málo, aby postoupili do play-off! Nakonec skončili pátí po základní části, což považuji, vzhledem k tomu, že jsou začátečníci, za výborný výsledek. Myslím, že máme na čem stavět do dalších let. Na Kocourku se z nejmenších tvoří další skvělá parta, tentokráte kolem Zemana, Pošty, Krpelána, Tučka, Coufala, Čadka a dalších kluků. Do míčku mlátí hlava nehlava, i když nejsou tréninky a využívají tak hřiště i ve svém volném čase, čímž vlastně nenásilně trénují. Věřím, že z nich vyrostou kvalitní hráči.
Nemůžu ovšem nezmínit synergický efekt, který s sebou přinesly tréninky. Do těch se zapojili kluci předškolního věku! Postupem času jejich počet rostl jak houby po dešti a my tak do mistrovských soutěží poprvé v historii poslali minipřípravku. Tady bych chtěl zmínit profesionální přístup Jirky Čížka, který si ty nejmenší vzal spolu s Tomášem Duchoněm pod křídla. Trpělivě kluky učili zacházet s hokejkou. Kluci se v červnu zúčastnili MČR, na kterém obsadili šesté místo. Byli dokonce nejmladšími účastníky tohoto mistrovství. O výsledek v tomto turnaji však ani tak nešlo. Kluci poznali zápasovou atmosféru - a pokud spolu budou pravidelně trénovat a hrát, jejich chvíle přijdou.“
Prozraďte tedy závěrem, s jakými konkrétními cíli do příští sezóny jednotlivá mužstva půjdou?
„Než budu konkrétní, tak začnu trochu obecně. Všechno se odvíjí od toho, abychom nadále měli všichni radost z pohybu, ze sportu a z toho, že díky hokejbalu spolu můžeme trávit volný čas a užívat si spoustu srandy.
A konkrétně? V první řadě mě napadá, abychom organizačně zvládli druhý ročník Poháru města Nového Strašecí, na kterém se představí evropská hokejbalová špička a celá řada mistrů světa. Druhý ročník bude díky účasti slovenských mistrů již mezinárodní. Turnaje se zúčastní mistři ČR - KEB Kladno, mistři Slovenska - RbK Hockey Ružinov Bratislava, vítěz základní části extraligy - Pento Most, dvojnásobní mistři ČR a obhájci prvenství z loňského roku - Habešovna Kladno, účastníci extraligy Letohrad a Opava, dále Ježci z Heřmanova Městce a posledním týmem budeme my.
Touto cestou si dovolím pozvat na turnaj všechny fanoušky hokejbalu.
Cíle našich mužstev pro nadcházející sezónu jsou asi následující: přípravka by měla vylepšit letošní umístění na MČR a zdokonalit herní činnosti, mladší žáci by se měli probojovat se do play off, starší dorost minimálně do semifinále play off a naše rezerva by měla vylepšit letošní umístění.
A naše první mužstvo? Už po prohraném pátém zápase v semifinále bylo v kabině cítit, o čem bude následující sezona. Nikdo z nás to ovšem neříká nahlas, neboť nechceme svoji velkohubostí urazit štěstí, jehož kus vítězové potřebují. Trenér Jirka Veselý prolomil ledy a na srazu před letní přípravou nás postavil před hotovou věc. Cílem je tedy vysněný titul v Národní lize a tedy baráž o extraligu. Po dvou sezonách, kdy jsme skončili druzí a třetí, snad ani jiný cíl mít nemůžeme.“
HONZA PROKOP
