Stadion Slovanu Poděbrady v Oboře leží v krásné přírodě. Při vstupu na stadion zaujme hustý a tmavě zelený trávník. Ranní rosa je pro zelený pažit blahodárná. Je radost na takovém place hrát. Měkkost travního porostu je patrná na první pohled, milovníci skluzů musí být nadšeni.

Součástí skromného fotbalového stánku je krytá dřevěná tribuna. Ta už sice něco pamatuje, ale výhled z výšky na prohánějící se fotbalisty je hodně příjemný.

Historie fotbalu v Poděbradech začíná založením Sportovního klubu Lázně Poděbrady roku 1914, v témže roce byl také vybudován areál v Oboře, na kterém hraje mužstvo dodnes. V roce 1933 hřiště slavnostně otevřel Vlasta Burian, o třicet let později se Slovanu, nyní už jako TJ Slovan Poděbrady, podařilo postoupit až do třetí nejvyšší soutěže v republice. Později klub činnost ukončil a o jeho novodobý návrat se zasloužil roku 1992 Petr Král. Od té doby provázely Slovan vzestupy i pády, mezi lety 2016 2018 hrál dokonce pouze třetí okresní třídu. Od té doby ale třikrát postoupil a v této sezoně nastupuje v krajské I.A třídě.

SLOVAN PODĚBRADY
Vzhled areálu: 2
Cena vstupného: 30,-
Kvalita trávníku: 1-
Úroveň zápasu: 2-
Atmosféra: 3
Občerstvení: 2
Zázemí pro fanoušky: 2
Výsledná známka: 2

(známkování probíhá jako ve škole)

„Hlavně panu Královi vděčíme za to, že se na Slovanu fotbal hraje. Je to duše Slovanu od začátku. Teď je u nás čestným členem,“ uvedl předseda klubu Michal Lovětínský.

Ve čtvrtém kole soutěže zavítal na hřiště Slovanu tým Pšovky Mělník. Úroveň zápasu byla spíše průměrná. K tomu se hlavně přičinili málo aktivní hosté. Domácí předváděli pěkné akce.

Mělník vzdoroval pouze deset minut, kdy měl dva náznaky útočných akcí, ale bez řádného zakončení. Otěže převzali jasně lepší domácí fotbalisté a po třiceti minutách nebylo co řešit. Mužstvo z lázeňského města vedlo čtyřbrankovým rozdílem. Hosté byli odevzdaní a bylo jasné, že už se bude utkání jen dohrávat. Mělník dosáhl po změně stran čestného úspěchu, domácí už si asi šetřili střelný prach na další zápasy. Výsledek 4:1 pro domácí byl zcela zasloužený.

Atmosféra na stadionu byla v průběhu zápasu spíše komorní. Šedesát přihlížejících diváků také může jen těžko vytvořit bouřlivou kulisu. O to více byly slyšet pokyny z obou střídaček. Nutno říct, že o mnoho hlasitější a „aktivnější“ byla domácí lavička.

Aby také ne. Na ní má totiž hlavní slovo Libor Pala, zkušený kouč, který má za sebou takové štace jako Ústí nad Labem, Opava, Karviná nebo Baník Ostrava. Jako hlavní trenér vedl v polské lize Lech Poznaň a Pogoń Szczecin. A to už něco znamená. „Pan Pala se přistěhoval do Poděbrad a skončil u nás. Tým pod ním šlape, kouč má u hráčů velký respekt. Jeho slova mají velkou váhu,“ chválí šéfa lavičky Lovětínský.

K dobrému fotbalu je fajn mít také dobré občerstvení. I na tom si na Slovanu zakládají. Klobáska z udírny byla opravdu velice chutná. „Točí se pivo Bernard. K jídlu si lze dát klobásku, párek v rohlíku nebo maso z grilu,“ vyjmenoval pochutiny Lovětínský. „Takže nabídka je celkem pestrá. O to se stará člen výboru Láďa Chlasták. Vzal si to pod svá křídla.“

Mužstvo je z velké části složené z domácích fotbalistů, snad všichni z nich hráli už třetí třídu a okresní přebor. Tým je vhodně doplněný o kvalitní fotbalisty. Vepředu zlobí obrany rychlík Jiráň, zkušenostmi oplývá středopolař Havrda, jistotou v bráně je Hadvičák. Diváci se mohou také těšit na výkony exligisty Ondřejky. „Momentálně pracuje na Moravě, takže je nereálné, aby jezdil na zápasy. Snad se diváci brzy dočkají,“ culí se předseda Slovanu.

Na Slovanu si hýčkají také mládež. „Máme předpřípravku, přípravku, žáky, dorost i béčko. Dbáme na přípravu mládeže, je to pro nás součást klubového dění. Děláme i nábory, na posledním se nám přihlásilo pětadvacet nových fotbalistů,“ mne si spokojeně Lovětínský.