Za Nymburk hrajete druhou sezonu. Je už vše o dost snazší?
Nevím, jestli bych řekl snazší, ale nemusím si zvykat na nové místo, nový tým a nového kouče. Vždy je dobré vědět, co mě čeká, moc jsem se těšil na druhou sezonu. Mám teď víc sebevědomí, protože vím, jak mám hrát a co ode mě trenér chce.

Změnila se vaše role v týmu a v šatně?
Ano. V hlavě jsem si to snažil nastavit tak, že chci být větším lídrem, více mluvit během tréninků i zápasů a pomáhat ostatním cizincům pochopit, co po nás trenér chce. Být trochu mostem mezi hráči a trenérem. To se snad povedlo a rychle se z nás stal jeden tým hrající v rychlém tempu. Byla pro mě dobrá příležitost stát se větším lídrem.

Styl nymburské hry je jiný. Sedí vám?
Nikdy nelze hrát stále stejný basketbal, protože každou sezonu je jiný kádr. Myslím ale, že se povedlo tým dobře obměnit. Rychle jsme se adaptovali na trenérův styl a rychlou hru. Možná nehrajeme tolik do koše, jako minulou sezonu, a více střílíme z dálky, ale máme tu skvělé střelce, navíc nás teď posílil další skvělý střelec Lukáš Palyza. A když to nepadá, tak máme i silný útočný doskok.

Výkony jste si řekl o nominaci do All Star Game, které ale musí být odložené. Je pro vás i přesto důležité, že si někdo všiml předvedené hry Haydena Daltona?
Když někdo ocení vaši hru, je to skvělé. Jsem za to vděčný. Někdo viděl, že si zasloužím tam být. Loni jsem se na Utkání hvězd díval a vypadalo to jako dobrá zábava. Hráči v české lize mají mezi sebou dobré vztahy, věřím, že to opět bude sranda.

Takže máte rád podobné exhibice?
Ještě jsem nikdy Utkání hvězd nehrál, uvidím. Ale není tam žádný tlak, nezáleží na tom, kdo vyhraje a kdo prohraje. Je to o zábavě. Trochu jako když jsme hráli jako děti. Je to hlavně o tom si to užít.

Tomáš Macháč s vítěznou trofejí v Bratislavě.
Tenista Tomáš Macháč: S trenérem na všem hodně makáme

Zpět k Nymburku. V minulé sezoně byla skvělá parta. Sedli jste si stejně i v novém složení?
Rozhodně. To je jeden z hlavních důvodů, proč se nám tolik dařilo, protože jsme spolu skvěle vycházeli. Teď nám to komplikoval koronavirus, kvůli kterému jsme nemohli tolik chodit společně ven. Navíc se tým dost měnil i v průběhu sezony. Každý měsíc přišel někdo nový. Chtělo to čas, ale teď už jsme jeden tým a užíváme si spoustu legrace na hřišti i mimo něj.

Kdo je tím lepidlem mezi českými a zahraničními hráči?
Tímto prvkem se snažím být já. Ujišťuji se, že je vše u všech v pořádku. A pak jsou tu Martin Kříž a Petr Benda, kteří jsou skvělí. Neustále žertují a starají se o to, že se všichni v týmu cítí vítaní. V kabině je legrace.

Vím, že zrovna vy legraci můžete. Děláte si ji i ze spoluhráčů?
Jasně. Hlavně z Petra Bendy. Občas mu hýbu s věcmi. Teď mu někdo vzal oblečení. Hned si myslel, že jsem to byl já, ale tentokráte jsem v tom byl nevině.

Už od února je celosvětový problém s koronavirem. Jak těžké je pro cizince žít v Česku v této komplikované době?
Je to těžké. Hlavně z toho pohledu, že spousta z nás tu musí být bez rodin. Třeba Stephen Zimmerman by si rád přivezl přítelkyni s dítětem, ale kvůli nařízením to nejde. Prostě tento rok většina z nás postrádá rodiny více než normálně. A na konci roku to pociťujeme ještě víc, protože nemůžeme ani letět domů. Ale musíme se s tím vyrovnat a doufáme, že se brzy všechno uklidní a brzo bude možné normálně cestovat.

Je to také komplikace pro běžný život? Zejména to, že jsou často zavřené restaurace?
Je to tak. Restaurace nám asi scházejí nejvíce. Často máme tréninky až večer a po nich už je vše zavřené. Takže se pak nemůžeme tak často scházet a večeřet pohromadě. Také nemůžeme tak často jezdit na výlety do Prahy.

A také asi nemáte tolik možností potkávat české holky, že?
Přesně tak (smích). Není moc příležitostí potkat kohokoli mimo klub.

Z utkání Olympik Mělník - Sparta Praha
(Ne)vítaná změna pro Olympik a spol. Liga se uzavřela, sestoupit lze i tak

Jelikož nemůžete tolik chodit do restaurací, zlepšilo se vaše kuchařské umění?
Ano. Už předtím jsem si vařil, ale teď je toho víc. Nejsem nijak výborný kuchař, ale pro mě to stačí.

Bratrovi jste k Vánocům pořídil golfovou hůl. Golf je v rodině hodně populární, že?
Ano. Dostal jsem v létě nové hole, tak jsem si je přivezl i sem do Čech a byl jsem si zahrát na hřišti v Poděbradech. Až zas začne být hezky, tak určitě budu chodit hrát častěji. Rád bych si zkusil i jiná hřiště kolem Prahy. Golf je dobrý v tom, že je to venkovní zábava a mohu si užívat i jiný sport než jen basketbal.

Už jste trochu pronikl i do českého jazyka. Rozumíte naplno, když Češi vtipkují mezi sebou?
Rozumím vždy tak jednomu, dvěma slovům, než že bych pochopil všechno. Rád se snažím opakovat, co kluci říkají a pak se ptát na význam, ale nepamatuji si toho tolik, kolik bych chtěl. Je těžké si pamatovat vaše slova, která jsou příliš složitá na výslovnost. Zvláště pro někoho, kdo celý život mluví jen anglicky. Bývá to i docela vtipné. Hlavně to vaše zvláštní R. Jako když říkáte „štyži“ pro číslo 4. To je pro mě těžké vyslovit. Některá spojení písmen jsou opravdu náročná.

Ale používáte nějaká česká slova třeba v restauracích a obchodech?
Rád chodím do vegetariánské restaurace Klíček v Poděbradech, kde mají dvě meníčka, takže tam řeknu třeba „Jedničku sebou, prosím“. Něco takového. Pár slov jsme se naučil.

Pavel Drsek
Drsek čelí nové výzvě, přesunul se na sever. Práce s mladými mě baví, říká

Používáte češtinu i v kabině?
Občas, ale to jsou většinou jen sprostá slova, která mě kluci naučili.

A které slovo jste se naučil naposledy?
Veselé Vánoce. Jo a také umím číslovku dvacet, což je moje číslo na dresu.

Na závěr už jen jedno. Je to dlouho, co jste hráli před fanoušky. Dá se říci, že už jste si zvykl na hraní před prázdnými tribunami a možná bude spíše divné, až se na ně vrátí fanoušci?
Je pravda, že je to už skoro normální hrát bez diváků. Ale všem nám fanoušci hrozně chybí, stejně tak zápasy v Praze před plným hledištěm. Všechny ty bubny a trubky. To je na tom celém to úžasné, když lidí přijdou a křičí. Je pravda, že to možná bude trochu divné, až se zas vrátí na tribunu, ale já už se na to těším.

David ŠVÁB