Jaká byla vlastně stručná historie rakovnického Sokola, díky komu vzklíčily a rozrostly se smělé myšlenky a jaká je současnost v našem městě? S mohutnou vlnou zakládáních národních spolků vznikl v roce 1862 Sokol pražský za výrazného přispění Dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, kteří měli blízko i ke Křivoklátsku, a první myšlenky, založit sokolské hnutí a zmobilizovat vrstvy českého lidu, vznikly právě tam.

Na prapor nově vzniklé jednoty, který navrhl Josef Mánes, bylo vyšito heslo “Tužme se ! “. Pro Rakovník byl ovšem nejdůležitější hned rok následující, kdy pražští Sokolové podnikli výlet pod Tyršovým vedením na pozvání JUDr. Pravoslava Trojana právě na Křivoklát, Týřov a do Rakovníka.

Tento podnět vedl 25. července v roce 1869 k založení Sokola v Rakovníku ustavující valnou hromadou Tělocvično-hasičského spolku s osmdesáti členy v čele se starostou Otomarem Zákonem. V těchto letech měl Rakovník 4 648 obyvatel a pořádaly se zde další akce jako vlastenecké besedy a tábory lidu na Krakovci.

V roce 1897 spatřily světlo světa první plány na stavbu sokolovny a v roce 1913 byly zahájeny práce podle projektu architekta Otakara Novotného. Stavba z bílých cihel, které se proto říkalo také Bílý dům, byla slavnostně za velkého nadšení otevřena v červnu 1914.

Po vzniku Československé republiky přibylo cvičiště, ale během temných let okupace byl Sokol nacisty zrušen a tento osud jej potkal v následující historii ještě několikrát.

Po roce 1945 se velkou sokolskou názorovou manifestací stal Všesokolský slet tři roky po osvobození, ale zároveň byl Sokol komunisty opět zrušen. Přes jepičí život této organizace v roce 1968 se přenesme až k obnovení činnosti po roce 1989, které se v Rakovníku neslo i ve znamení soudního sporu o majestátní sokolovnu, která pamatuje návštěvu prvního československého presidenta T. G. Masaryka.

Událostí byl zcela určitě Všesokolský slet v roce 1994, pro rakovnický Sokol bylo důležité převedení sokolovny do majetku Města Rakovníka v roce 2005 se zajištěním práva na její užívání. Došlo k další výrazné aktivizaci sokolského hnutí, Všesokolského sletu o rok později se zúčastnilo sto šest členů od nejmladších cvičenců až po Věrnou gardu.

A jaká je současnost této pro někoho archaické organizace, která je ovšem stále mladá svými myšlenkami a nakonec i motivací pro činnost rakovnických obyvatel? Rakovnický Sokol má se svým životem spojeno více než dvě stě členů, z nichž nejpočetněji s osmi desítkami dívek ve třech věkových kategoriích jsou zastoupeny populární mažoretky.

Neméně oblíbené je i řízené cvičení rodičů s dětmi, základy sportu pro předškoláky se zaměřením například na gymnastiku a plavání, cvičení žen a velmi zdatně si vedou v okresních soutěžích i stolní tenisté, kteří prohánějí malý míček v Jandačově sále.

Věrnost myšlenkám Dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera symbolizují také ženy a muži rakovnické Věrné gardy, sokolské plesy a další aktivity, které ze Sokola dělají jednu z velmi aktivních rakovnických organizací i na začátku 21. století.

MIROSLAV KOLOC