Němeček: U dětí výsledek vůbec neřešíme

Jaké jsou změny před novou sezonou?
Nejmarkantnější je, že jsme přihlásili devět týmů. Vloni jsme měli jen mladší žáky, dorost a muže. Teď budou hrát soutěž přípravka, elévové, mladší a starší žáci, dorost, muži A i B plus dívčí dorostenky a ženy. Cílem je rozšířit dívčí sekci, jelikož máme hodně žákyň a dorostenek, které jsou spojeny do jedné kategorie, ale nemáme mnoho malých holčiček, které tak hrají s kluky dohromady. Holky si to mohou přijít zkusit, máme velkou nabídku náborů. U kluků také vítáme všechny, nejvíc pak kluky do přípravky, tedy ty, kteří jdou do školy zhruba do sedmi let.

Dokdy mohou dívky hrát společně s chlapci?
Mám za to, že do mladších žáků. Děvčata jsou v dětském vývoji trochu napřed, ale pak kluci začnou sílit, v dorostu jim přibývá svalovina a rozdíly se hodně zvětšují. Do té doby je to ale spíš taková hra. V přípravce se ani nepočítá skóre, abychom na děti nevytvářeli stres a hlavně si hráli, což je baví.

Je pravda, že třeba v hokeji jsou často u dětských zápasů dvouciferné výsledky, které děti musí demotivovat…
Přesně tak, mě se to také nelíbí. Třeba v elévech, když je skóre přes deset, ukončujeme automaticky zápas. V dětech to zanechává negativní vzpomínky a zbytečný blok. Oni se to mají teprve učit, osahávat si ten sport. Pro nás je nejhezčí, když hráli dobrý zápas. Ti malí si chtějí hrát, skóre ještě moc neřeší. I když jsou pochopitelně rádi, že vyhrávají.

To ve starších žácích už hrají výsledky důležitější roli?
Máme je letos hodně šikovné. Pořád ale nemáme přehnané ambice na dobré umístění. Chceme kluky dále rozvíjet pro kategorie, kde už výsledky důležité jsou. Je to vlastně naše první generace, která – pokud ji neodradí lákadla puberty, nás může v budoucnu vystřídat.

Jak jsou na tom dorostenci?
Ti hrají nejnižší středočeskou ligu, loni byli první rok v lize a skončili předposlední. Moc se nescházeli, netrénovali tak, jak měli a nebylo to ono. Kluků máme pouze deset, ale šikovní starší žáci nám je budou doplňovat. Co se týče dorostenek, sehrály na konci sezony zápas s Kladnem a prohrály pouze 2:4, přitom Kladeňačky měly hodně silný tým tvořený dorostenkami a juniorkami. Dorostenky, ale i ženy by mohly odehrát slušnou sezonu.

Pozemkářky na úvod uhrály na Slavii bod

Loňská sezona byla vaší první ve velkém florbale. Budete v něm mít nyní všechny kategorie?
Všechny kromě žen, kterých je málo a tak jsme je přihlásili do malého florbalu (3 hráčky plus brankářka). Začátky nejsou lehké, ale máme jednu velkou výhodu, a to je florbal sám. Je to obrovský fenomén doby, vždyť my jsme na Rakovnicku největší klub, jen nám pořád chybí hala.

Jsou nějaké novinky ohledně její výstavby?
Hala je nesmírně důležitá a jsme rádi, že se k tomu město postavilo, jak se postavilo. Aktuálně se pracuje na změně územního plánu, což by podle toho, co mi bylo sděleno, mělo být hotové někdy na konci roku. A pokud nebudou námitky, pak bude další postup na vedení města. My mu jsme samozřejmě plně nápomocni, hlavně já s Radkem Hegerem. Rádi bychom se brzy Rakovničanům ukázali, zatím musíme hostovat v jiných halách, hlavně v té na Stochově.

Jaké jsou změny u mužů?
Máme malé změny, jen jeden nový hráč. Jádro týmu jede už šest sezon prakticky ve stejném složení. Co se týče béčka, to bude složeno z hráčů, co loni netrénovali, nebo na to neměli, či věkově to už úplně nestačí na áčko. Je to ale záloha a my si můžeme brát do áčka i dva kluky z rezervy.

Kolik máte v současnosti trenérů?
Máme 12 trenérů, v září budeme dohánět nějaké licence a ty u dětí chceme. Aby se děti bavily, poznávaly sami sebe a těšily se tam. Abychom tam byli schopni udělat opravdu zábavné tréninky. V tom nám pomáhá spoustou užitečných rad i Česká florbalová unie. Budeme mít i trenéra gólmanů na všech trénincích. Na každém tréninku budou čtyři trenéři, vyjma přípravky, tam stačí pouze dva. Na každém tréninku se budu snažit být i já.

Jaké jsou cíle v sezoně?
Chceme ještě vylepšit tréninky, udělat je zajímavější. I když jsme limitováni absencí haly, přesto i na 1. ZŠ se dají udělat hezké tréninky. Jedeme podle určité koncepce klubu, kterou stále zdokonalujeme, abychom když předáváme kategorii výš, věděli, kde jsou děti na začátku sezony a kde by měly být na jejím konci. Nejsou to ale tak přísné cíle, opravdu chceme, aby si to děti hlavně užily. Stupňujeme to po kategoriích.

Pomůžou legendy k potrápení velkého favorita?

Budete opět pořádat nějaký seminář, jako byl ten v rámci Tour de Club?
Nemám informace od České florbalové unie o tom, že by něco takového chystala. My jsme v tom programu byli jako první, máme ho již za sebou. Musím ale říci, že ta loňská akce byla opravdu přínosná. Já, Václav Vlk a Jakub Kochánek jsme si navýšili licenci na céčkovou. Budeme se tak snažit pomáhat i ostatním, třeba i nějakým seminářem. Kromě toho třeba dívky tady měly hráčky pražského Herbadentu, to bylo hodně fajn. Florbalová unie chce těmito projekty pomoci k tomu, aby se vychovala lepší základna a přiblížili jsme se nejužší světové špičce – Finsku, Švédsku a Švýcarsku.

Máte nějaké talenty, které se třeba podívaly i do národního týmu?
Každý rok posílám talenty na širší výběr nároďáku. Vloni jsem poslal čtyři dorostence, a i když tam byl jeden šikovnější, ani jeden nepostoupil dalším kolem výběru. To je pro mě motivace, abychom tady jednou vychovali alespoň extraligového hráče.

Spolupracujete i s Martinou Řepkovou či Dominikou Štambachovou, extraligovými hráčkami, které pocházejí z Rakovníka?
Obě holky znám, dokonce byly na jednom tréninku. Je to přínos i velká motivace. Třeba kluci vzpomínají na Kološe s Novákem, pak je vidí v televizi, jak hrají za nároďák. Jsou to normální kluci a holky, a přestože trénují čtyřikrát týdně, tak ten sport milují a prakticky zadarmo ti přijedou pomoci. Florbal je velká rodina, kde si každý snaží pomoci a chce to i Česká florbalová unie. Protože jen tak se dotáhneme k absolutní světové špičce, tedy ke Švédům a Finům.

Spolupracujete i s kluby z okolí, třeba se Strašecím?
Tamní trenér Tříska nám pošle občas nějaké kluky, za což mu moc děkujeme, ale jinak mají hlavně děvčata. Hrajeme přáteláky, ale užší spolupráce tam není. Přes ČFU jsme navázali spolupráci s ACM Sparta Praha a tyhle tréninky pro nás jsou velkou inspirací. Učíme se a snažíte se přebrat od nich, co se nám líbí. Mají třeba pěkné tréninky pro gólmany. V našich podmínkách se ale takové tréninky provádí dost obtížně a proto jsem rád, jak se město k hale postavilo a že její výstavbu řeší. Doufám, že se to podaří co nejdříve, abychom v Rakovníku mohli, růst, jak si zasloužíme.

Šlágr okresního přeboru: Hředle vyzvou Kněževes