Otázkou je, kdyby byla v Rakovníku odpovídající hala větších rozměrů, jestli by nebyla poprávka po mužském zastoupení tohoto sportu větší. Asi ano. Protože každoročně se několikrát v hale koná florbalový turnaj, který si místní moc oblíbili.

Ale zpět k dívkám. Kapitánku ve Strašecí dělá rakovnická Aneta Nová, která začala u pozemního hokeje, ale díky zranění objevila i tento překrásný halový sport. Položili jsme jí pár otázek, jak tým funguje a co se stane, až juniorky budou o pár let starší, do jaké věkové kategorie pak budou spadat?

Jak ses k florbalu dostala?
Dříve jsem hrála pozemní hokej, ale na půl roku jsem onemocněla a po půl roce mé nemoci jsem chtěla zkusit florbal, ale v Rakovníku nebyl žádný tým. Poté jsem slyšela od mé učitelky na základní škole, že pan učitel Petr Chochola a dalších pár lidí vedou florbalový oddíl v Novém Strašecí, zkusila jsem pár tréninků a moc mě to bavilo, protože jsou vždy skvěle připraveny a parta přátelských holek také nechybí.

Tento sport je pořád ještě méně známý, přesto ho už hrají ženy, kdo založil tým juniorek ve Strašecí?
Tým založil Petr Chochola spolu se žákyněmi základní školy v Novém Strašecí, které chtěli florbalový klub založit. Myslím si, že florbal se pomalu rozrůstá v České republice a stává se stále více a více populárním.

Jakou soutěž Nové Strašecí hraje? A jak si vede v tabulce?
Hrajeme 1. ligu juniorek. V téhle kategorii je jen jedna soutěž a to je ta, kterou hrajeme právě my. V první polovině sezony jsme si nevedli špatně, divizí je celkem 6 a v každé divizi je 6 týmů, tři nejlepší týmy postupují a hrají s ostatními z dalších divizí, my jsme postoupili, ale jak jsme začali hrát s lepšími týmy, tak jsme si už tak dobře nevedli a v tabulce jsme byli doslova dole, ale i tak je pro nás úspěch, že jsme si mohli zahrát s těmi lepšími.

Jakou má vaše družstvo podporu od města, kraje, veřejnosti? Sledují lidé v okolí vaše výsledky?
Samozřejmě podporováni jsme, jak od města a některých lidí v Novém Strašecí, kteří nás finančně sponzorují, tak i od obecenstva, které chodí fandit na naše domácí utkání, která se uskutečňují buď v hale Bios v Novém Strašecí nebo v hale na Stochově.

Myslíš si, že brzy přijde čas, kdy hráčky už věkově nebudou moct spadat do této kategorie? Co pak? Máte nějaké plány, jak s klubem dál?
O tom už jsme také přemýšleli a od nové sezony, která začne v září, u nás bude oddíl žen a juniorky budeme rušit, protože nemáme dostatečné množství hráček na to, abychom mohli hrát obě soutěže. Holky, které jsou ročník 1994, už nemohou hrát příští rok za juniorky, tak otevřeme jen ženy a dorostenky zůstanou stejně, jako to bylo dosud.

Máte vyrovnanou sestavu? Myslím, jestli pracuje stejně dobře útok i obrana v čele s brankářkou? Nebo máte někde mezery?
Nějaké mezery tam ještě jsou, přeci jenom hrajeme celkem tři roky, máme zajisté co zlepšovat, ale to nás na tom těší, snažíme se a myslím, že to jednou můžeme někam jako tým dotáhnout, jen nasbírat pár hráček do žen a bude to dobré. Sehrát se umíme, ale někdy se také určitě nepoštěstí.

Byla jsi někdy vybrána do reprezentačních výběrů či jela někdy okusit florbal na jiné úrovni? Pokud ano, jaké to bylo?
Párkrát jsem byla na Chodově vyzkoušet tréninky a zahrát si za pražský chodovský tým turnaj Praha Games. Měla jsem poté u nich nabídku na hostování, ale nestíhala bych to se školou. Jsem ráda, že hraji tam, kde hraji, a jelikož studuji v Novém Strašecí na gymnáziu, je pro mě výhodnější hrát florbal tam. Dále se mě ptalo pár trenérů z jiných pražských týmů, jestli bych to nechtěla zkusit někde jinde, např. v týmu Praha Elite nebo Herbadent Praha, ale všechno jsem odmítla, jsem z Rakovníka a nedalo by se to stíhat, jak jsem říkala.

Kdy sezóna končí? Existuje ve vaší soutěži play off nebo ne?
Sezona končí v únoru až březnu a začíná v září. Ano, play off existuje, ale my se do něj bohužel nedostali.

Co se bude dít v létě? Má každá hráčka svůj individuální jiný koníček nebo sport, aby se udržela v kondici, nebo to tak neřešíte?
Jeden měsíc o prázdniny máme volno, je to červenec, ale v srpnu nám začíná příprava, ve které je zařazené i týdenní domácí soustředění, které se zaobírá hlavně nabíráním  fyzičky.

Jedním z trenérů je také tvůj přítel, jaké to je, když na tebe občas zařve, necháš si poradit nebo odmlouváš?
Ano, je to můj trenér a zároveň i můj přítel, ale nevíme o nikom z holek z našeho florbalového oddílu, komu by to vadilo, jsme spolu celkem dlouho a myslím, že si na to holky zvykly. Marek se chová ke mně jako k ostatním hráčkám a já to respektuji, neurážím se, když mi něco řekne.

Jak ty osobně vidíš budoucnost týmu a hlavně svoji budoucnost? Máš nějaké vyšší cíle, čeho bys chtěla ve florbale dosáhnout?
Chtěla bych hlavně, aby to náš ženský tým dotáhl daleko. A mohlo by se k nám vrátit pár hráček, které od nás odešly do jiných týmů, což by pro nás byla výhoda do budoucna.