Vstupenka na závěrečný turnaj ovšem nebyla zadarmo. Zebry se musely proklestit dílčími kvalifikacemi a ve slezské metropoli se představilo jen šest nejlepších družstev z celé republiky. Na cestu do Ostravy se mladé florbalistky vydaly pod trenérským vedením pedagogů ZŠ v Novém Strašecí Marka Hartmana a Petra Chocholy.

Zebry se po výhře nad Karlovými Vary (7:2) a prohře s Trutnovem (0:2) umístily (díky lepšímu skóre) na prvním místě ve skupině a postoupily přímo do semifinále. V něm se střetly s florbalistkami z Lutína (loňské vítězky), kterým nedaly šanci a vystavily jim v turnaji stopku výsledkem 5:1. Ve finále se utkaly z dosud suverénním týmem Orlic z Dolních Bojanovic, který předešlé soupeře přehrával drtivým způsobem a s vysokým brankovým rozdílem. Finálový souboj Orlic se Zebrami byl ovšem vyrovnaný a lítý boj, o čemž svědčí i jeho skóre. Zápas skončil 4:3, přičemž pomyslný jazýček na vahách se přiklonil na stranu soupeřek z Dolních Bojanovic. Po zápase malé bojovnice přemohlo bezprostřední zklamání a došlo i na slzy. Nebylo divu, turnajový triumf byl na dosah ruky a Zebry si toho byly moc dobře vědomy. Stříbrná medaile – neoddiskutovatelný úspěch – se ovšem s odstupem času „proměnila“ až v medaili zlatou.

Názornější představu nejen o průběhu finálového turnaje si můžete utvořit díky rozhovoru s pěti „zebrami“ – Adélou Šteklovou, Zlatou Matějovičovou, Ivetou Veličkovou, Barborou Petrou Hlibokou a Denisou Kučerovou.

Již při pořizování rozhovoru bylo patrné, že Zebry jsou vážně skvělá parta a humor je důležitým parťákem jejich týmu. Kombinace funkčního kolektivu a smyslu pro humor se výrazně zasloužila o úžasný úspěch, kterého dosáhly.

Jaká z kvalifikačních vyřazovacích částí byla podle vás nejtěžší?

Iveta: Určitě krajské kolo. Bylo tam více zápasů a postupoval jenom jeden tým.
Adéla: Přesně tak, prostě jsme musely vyhrát!

Co přesně vedlo k tomuto úspěchu?

Denisa: Více jsme hrály jako tým a více si přihrávaly.
Iveta: Letos nikdo nehrál jenom na sebe, bylo to celkově týmovější.
Zlata: Byly jsme skvělá parta, a když se někomu něco nepovedlo, tak jsme si nenadávaly.

Co se vám nejvíce líbilo na finálovém turnaji v Ostravě?

Barbora: Všechno, ale nejvíc večeře. Také bylo „super“, když jsme ke snídani dostaly párek a hned jsme měly jít hrát! (snídaně byla organizována pořadateli, nikoliv trenéry – pozn. red.).
Adéla: Jako celek to byl obrovský úspěch a všechny jsme si to užily.
Zlata: Byla skvělá atmosféra. Nejlepší byla cesta zpátky, protože jsme jely v kupéčkách s rozložitelnými sedačkami.

Co byste na sobě chtěly v budoucnu zlepšit?

Barbora: Já bych asi chtěla k zadní části přidělat vrtuli.
Zlata: Měly bychom zlepšit kvalitu přihrávek a při hře více zvedat hlavu.
Iveta: Více si nabíhat do volných prostorů, zejména před brankou.
Adéla: Když koukáme na zem, tak nám pan učitel Hartman říká, že naším nejlepším kamarádem jsou parkety.

Kdo vás k florbalu přivedl?

Adéla: Mamka.
Zlata: Holky ze třídy.
Iveta: Bára, hraje o rok déle a jsme dobré kamarádky, takže to tak nějak samo vyplynulo.
Barbora: Hrála jsem hokejbal a pak mě napadlo zkusit florbal. Lákal mě lepší kolektiv.
Denisa: Mě asi Iveta, dala jsem na ní.

Pomáhali vám na turnaji nějakým způsobem trenéři?

Iveta: Pan Hartman organizoval tréninky přímo pro tým Zeber v souvislosti ČEPS Cupem. Pan ředitel koupil plnou tašku ovoce a oba trenéři nás dokázali skvěle namotivovat.
Denisa: Po prohraném finále jsme byly hrozně smutné, ale trenéři se nás snažili povzbudit.

Čeho chcete ve florbale dosáhnout?

Iveta: Reprezentace. Ráda bych na střední školu do Prahy a chtěla bych zkusit extraligový tým.
Adéla: Dosud nevím, kam mě florbal zavede.
Barbora: Je těžké vybrat si to takto dopředu. Ráda bych ale byla úspěšná.

Kdo si myslíte, že byl vůdčí hráčkou Zeber na turnaji?

Barbora: Trenéři.
Ostatní sborově: Iveta!
Zlata: Ještě určitě musíme poděkovat fanouškům a také spoluhráčkám, které zrovna nebyly na hřišti.

Velký podíl na tomto sportovním úspěchu má bezesporu florbalový oddíl TJ Sokol Nové Strašecí. Těm nejmenším florbalistkám se zde s energií a nasazením věnují především paní trenérky Petra Šteklová a Kristýna Kleknerová společně s Michalem Müllerem. Oddíl má bezedné zásoby odhodlání k výchově dalších úspěšných generací a srdečně uvítá všechny nové sportovní nadšence. V případě zájmu o bližší informace se tak nezdráhejte zavolat na telefonní čísla 724 379 173 nebo 734 227 316.

Tomáš Jun