Před setkáním v Podolí se stydlivý klučina podíval na uznávaného reprezentanta a vypálil: „Za kolik si měl padesátku jako kluk?“ Víte, časy jsou v bazénu alfou a omegou. Jsou měřítkem úspěchu, i setinka zlepšení hraje roli. Malý Vojta si své rekordy hlídá.

Kraulařská padesátka za 32,45 vteřiny. Dvoustovka za 2:36,11. „A to ti bylo deset let?“ zeptal se Micka. „To jsi dobrý, já to v tomhle věku plaval za víc než tři minuty. Vzpomínám, že na prvním mistrovství republiky jsem byl poslední.“

Pravda, zatímco Vojta dře v příbramském bazénu už od šesti let, nejlepší český plavec začínal později. „Byl jsem vodní živel, ale pravidelné tréninky jsem měl až od třetí třídy,“ dodal Micka, jenž brzy zjistil, že krátké tratě nejsou jeho doména. Začal preferovat nejdelší bazénové štreky (800 a 1500 m), čehož nyní rozhodně nelituje. Patří mu české rekordy, byl ve finále na mistrovství světa…

Pochvala i rady

Ale zpátky k unikátnímu tréninku. Talentovaný školák z PK Příbram (11 let) a ostřílený mazák USK Praha (25 let) se po protažení a rozkoukání ponořili do průzračné vody. Společnost jim ráno dělala jen hrstka otužilců a plavčíci.

„Rozplavej se,“ zněl pokyn Micky. Během pár minut měl v hlavě jasno: „Tenhle kluk je fakt šikovný.“

A pak to začalo - jedna rada střídala druhou. „Protáhni ruku, dej větší sílu do záběru. Bez toho se ubíráš o cenné metry,“ řekl Micka, jenž prozradil, že dřív sám plaval „jak na kládě“.

Další poznatek vás možná přesvědčí o tom, že plavání není jen pouhopouhá záliba, ale pořádně těžké řemeslo. Micka si totiž při tréninku všiml, že klučina nevyužívá zpevněnou dlaň. „A k tomu máš roztažené prsty, to ti tam proteče hodně vody. Když je dáš k sobě, zlepší tě to o desetiny. Na krátké trati se to zdá jako malichernost, ale je to podstatné, zvlášť u nás na delších tratích,“ vysvětlil Micka.

V tuhle chvíli se hodí zmínit fakt, že i Vojta rád a rychle plave patnáctistovku. Schválně: kdo z vás dospěláků dá třicet velkých „olympijských“ bazénů pod 24 minut? On ano.

Mimochodem: Mickův český rekord je 14:48,52. Neuvěřitelné, že?

Nevšední role 

Když se do toho oba v Podolí opřeli, lidé otáčeli zvědavě hlavy. A to včetně fotografa, na něhož Micka houkl: „Pro mě je tohle nevšední role, zpestření. Užívám si to.“

Na konci došlo na závody. Se zajímavým výsledkem 1:1. Čtěte správně: Stočes jednou porazil Micku! Jasně, je v tom háček, klučina v tu chvíli plaval kraul a hvězda bojovala v prsou, což je její neoblíbený styl, ale stejně… Zážitek.

„Byla to paráda,“ usmíval se školák. Micka uzavřel trénink přáním: „Hlavní je, aby tě to bavilo a aby ti vydrželo zdraví. Vím, jaké to je mít zdravotní problémy.“

Mimochodem: o pár dní později se potkali znovu. Tentokrát už v akci. Na domácím šampionátu v dálkovém plavání na přehradě Seč bral Micka zlato, malý Vojta si ve své kategorii doplaval pro stříbro. Asi prý mohl i vyhrát, jenže zabloudil.