VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po každém stoupání je i klesání, tvrdí Sergey

Rakovník – Největším lidským úspěchem je štěstí. Někteří lidé si pod ním představí kariéru, jiní lásku, jiní zdraví, nebo všechno dohromady. Sportovci mají jasno, určitý díl štěstí je pro ně možnost pohybu. Ať už je to fotbal, hokej, volejbal nebo házená. Máme tu dalšího takového nadšence, kterého nebaví jen jedno odvětví, zvládne klidně čtyři. Sergey Maksymenko se narodil na Ukrajině, dokonce ve stejném městě jako Serži Korobka, se kterým jsme dělali rozhovor o boxu a jeho trénování před nedávnem.

5.4.2013
SDÍLEJ:

Sergey MaksymenkoFoto: Foto: Archiv/SM

Ve městě Čerkasy vyrůstal patnáct let a pak se přistěhoval s rodinou do Rakovníka. Svůj sportovní život, který je plný adrenalinu, odstartoval hlavně až v jeho druhé polovině, tedy v ČR. Sergey nám povypráví nejen o tom, jak se podíval poprvé na hory, ale i kde se nejlépe odreaguje a proč si v sedle horského kola přezdívá Šťastný vlk.

V ČR žijete přesně půlku svého života, jaké obě „patnáctky" byly?
Ano, je mi třicet let a v patnácti jsme se přistěhovali s mamkou a sestrou do Rakovníka. Žili jsme předtím v ukrajinském městě Čerkasy. Mamka sem jezdila už asi tři roky předtím, než jsme sem přišli, mě a sestru hlídala doma babička.

Už odmala jste dělal různé sporty, jaké to bylo na Ukrajině a co jste si oblíbil zde?
V mládí jsem dělal karate, judo a takové podobné bojovné sporty. Pak jsem jezdil závody jednotlivců na kanoi. Samozřejmě jsem hrál skoro jako každý klučina i fotbal. Když jsme přišli do Rakovníka, začal mi úplně jiný život, hlavně po stránce jazykové, ale zájmy jsem si tady našel rychle.

Když se ještě vrátím k mládí v Čerkasy, setkal jste se s kriminalitou ve svém rodném městě?
V tu dobu tam byla docela vysoká, ale teď nevím, nedokážu to posoudit. Na ulici se mi nikdy nic nestalo, chodili jsme ven spíš jako parta, vždy skupinově. Navíc dřív si na vás netroufalo deset lidí proti jednomu, bylo to mnohem férovější…

Mluvil jste o jazykovém problému, v tu dobu jste akorát nastupoval na střední školu, jak jste si dokázal poradit?
Bylo to pro mě nejhorší. Neuměl jsem vůbec česky, jen rusky. Během pár dní jsem se musel rozhodnout, na jakou školu nastoupím, co budu dělat. Přijeli jsme v srpnu a já v září šel do školy. Nakonec jsem studoval na Jirkově obor zedník. Stavitelství a celkově architektura atd., to mě vždy zajímalo. A i když jsem se musel rozhodnout rychle, dneska toho nelituji. Tímto bych chtěl tamní škole, učitelům i spolužákům poděkovat za toleranci a ohleduplnost především v začátcích mé výuky. Ale abych se vrátil k češtině. Ve škole jsem psal do sešitu tak, jak jsem slyšel, někdy jsem vůbec nevěděl, co to znamená. Musel jsem se přizpůsobit. Dost mi pomohlo to, že jsem se nestýkal s nikým mluvícím rusky, kamarády jsem si našel tady, a proto si myslím, že je má řeč na dobré úrovni.

Jaké sporty jste zde objevil?
Začal jsem chodit na sokolovnu, kde mě uchvátil basket. Vždycky když bylo málo hráčů, zahrál jsem si taky. Odtamtud mám také spoustu kamarádů. Pak mi máma koupila horské kolo a já pořád jezdil.

Po Jirkově jste se rozhodl udělat si maturitu. Nechtěl jste si už vydělávat?
Ano, na Kladně jsem si dodělal nástavbu na dva roky v oboru stavební provoz. Během studia jsem chodil o víkendech na brigády, a to hlavně kvůli financím, aby mamka nebyla na vše sama a já mohl platit část dojíždění na Kladno a své koníčky. Později jsem pracoval v jedné menší stavební firmičce, pak se mi zalíbila auta a udělal jsem si řidičák.

Další vaše období bych s dovolením nazvala „adrenalinové dýchánky", začal jste se zajímat i o jiné sportovní odvětví, prozraďte…
Nejprve jsem se zamiloval do snowboardingu. Když mě vzali kamarádi poprvé na hory, měl jsem prkno půjčené a kopce jsem nikdy neviděl. Když mě ve Vrchlabí vysadila lanovka poprvé nad sjezdovkou, která byla docela prudká, tak jsem věděl, že to mě bude bavit. Sice chvíli trvalo, než jsem získal jistotu, ale stálo to za to. Čím víc jsem jezdil, tím víc jsem piloval a časem jsem si koupil i své vybavení, oblečení atd. Myslím, že nyní jsem vášnivý snowboardista, který jezdí klidně bez helmy a chráničů po neznačených sjezdovkách a dovádí na skocích a podobně. Samozřejmě jak člověk stárne, už není tak ohebný a mám k určitým věcem respekt. Ale rád se ještě další nové věci naučím. (smích)

Další etapou bylo horské kolo, které vás provází už pár let, ale pak v dospělosti jste začal jezdit i závody…?
Ano, jízda na horském kole nahoru a dolů je úžasná. Nelíbí se mi ani silnice ani track. Miluju kopce, protože po každém stoupání je i klesání. Závodů se účastním spíš těch amatérských, jako je např. Genesis bike Prague, Král Šumavy, Author pražská padesátka nebo třeba Rakovnické cyklování. Těchto závodů, které jsem uvedl, se zúčastňuji pravidelně. Snažím se ze sebe vydat maximum, protože na výhru jet nemohu, na startovním poli stojí hned u pásky olympijští jezdci a mistři v této disciplíně, ale to mi nevadí. Vím, že nevyhraju, ale jedu pro rekord překonat sám sebe a zatím jsem vždy dojel, nikdy jsem to nevzdal. Už se moc těším, až začne sezona.

Jak se vám líbí cyklostezky na Rakovnicku?
Ta směrem na Křivoklát je vůbec nejkrásnější, po které jsem kdy jel… Miluju stezky na našem okrese a tuhle obzvlášť. Mám rád také Javornici.

Nevadí vám, že na kole sedí člověk sám? Není to kolektivní…
Nevadí, protože ty zmíněné závody absolvuji vždy se dvěma svými kamarády, dokonce naše trojka má i název Šťastní vlci (smích). V podstatě to není jen o tom závod odjet, ale předtím se s klukama sejdeme, pokecáme, hecujeme se a pak po závodě si máme opět co říct.

Jak vznikla přezdívka Šťastní vlci?
Trochu komická příhoda. Vždy si na závod kupujeme energy drink, který se jmenuje Crazy wolf a jeden kamarád to popletl a místo bláznivý vlk řekl šťastný vlk, tak se to tak ujalo, že si vždy tenhle nápoj koupíme a jmenujeme se po něm. (smích)

Dál vás můžeme potkat několikrát týdně na boxu v tělocvičně TJ TZ, to stíháte ještě boxovat?
Nejsem boxer, to vůbec ne. Chodím tam dvakrát týdně, ale zejména proto, abych byl v kondici a zatížil ruce i nohy, na to je box výborný. Baví mě také mlátit do pytle, ale do ringu se mi zatím nechce. Přes zimu je to pro mě ideální sport, při kterém mohu trénovat třeba na kolo. Navíc je to pro mne určitá forma odreagování, příjemně se unavím, vyrýsuju tělo a máme zde skvělou partu. Právě na boxu jsem poznal spoustu dalších skvělých lidí.

Myslíte, že se jednou podíváte mezi provazy?
No, slyším, že každý nejdřív nechce a pak podlehne. Ale já opravdu beru box jako doplněk. Zatím bych si ani nevěřil natolik, abych do ringu vlezl. Kolikrát fungují horní partie, ale nohy nestíhají nebo naopak, takže zatím ne. Myslím, že jiné sporty, jako snowboard a kolo, mi jdou víc.

Určitě jste všestranný i na jiné druhy sportů, chodíte ještě někam, nebo máte nějaké zájmy, které nám ještě prozradíte, aby lidé v dnešní době moderní techniky nemuseli jen sedět doma?
Sedět doma, to pro mě není, pohyb je můj život. Baví mě třeba plavání, chodím občas do bazénu, in-line bruslení – tady bych chtěl poukázat na to, že kdyby byla betonová cyklostezka až do Křivoklátu, bylo by to super, šlo by tuhle krásnou trasu jezdit i na bruslích (smích). Dál mě baví třeba běhání nebo fotografování, v posledním roce jsem propadl šíleně moto sportu. Vždy jsem toužil mít jednostopé vozidlo. Na motorce mě baví hlavně cestovat, od řízení auta si rád občas odpočinu, v práci toho nacestuji dost. Jak já říkám, v autě si člověk vozí tělo a na motorce vozí duši.

Autor: Bianka Joglová

5.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Elektromechanik elektrických zařízení 15 000 Kč Provozní elektromechanici Provozní elektromechanik. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Pracovní smlouva na jeden rok, po té na dobu neurčitou., Vyhláška ,,50" výhodou, ne podmínkou. Po zaučení práce v nepřetržitém provozu. , Nabízíme: náborový příspěvek 30.000 Kč,- (závazek na 3 roky), 25 dní dovolené, příspěvek na stravu, příspěvek na penzijní připojištění., Kontakt: osobně (6:00-14:00 hod.). Pracoviště: České lupkové závody, a. s., 271 01 Nové Strašecí. Informace: Irena Lauberová, +420 313 332 207. Výroba - Výroba Ruční balič 12 200 Kč Ruční baliči Baliči a pytlovači. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 9. Poznámka: Požadujeme čistý trestní rejstřík., Kontakt: tel. 777038145 (čtvrtek 11:00-13:00 hod.). Pracoviště: Parna - dan s.r.o. pracoviště české lupkové závody, a.s.,, 271 01 Nové Strašecí. Informace: Jiří Šeiner, . Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 20 000 Kč Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedník, přidavač. Požadované vzdělání: bez vzdělání. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: Místo výkonu práce: středočeský kraj s místem odjezdu z Nového Strašecí, Požadavky: ŘP sk. B, základy zednických prací, samostatnost, spolehlivost, Možno pracovat i na zkrácený úvazek., Kontakt: Tomáš Soukup 604834163, e-mail: t.s.soukup@seznam.cz nebo osobně po předchozí domluvě. Pracoviště: Peške - fejfar sanace a rekonstrukce s.r.o., 270 54 Řevničov. Informace: Tomáš Soukup, +420 604 834 163. Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 15 000 Kč Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedníci. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce: Rakovník, Požadavky: vyučení v oboru, praxe v oboru, pracovitost, pracovní nasazení, ŘP sk. B výhodou., Nabízíme zajímavé platové podmínky, stravenky., Přijmeme i celé party zedníků., Kontakt: p. Tomáš Otruba, tel. 602345648.. Pracoviště: Investice a stavební práce, s.r.o., Kuštova, č.p. 2655, 269 01 Rakovník 1. Informace: Tomáš Otruba, +420 602 345 648,313 516 365.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SK Rakovník v závěrečném kole divize A padl s Přešticemi 2:3.

Proti Dobříši si Rakovník opět pomohl standardkami

Přátelské utkání: Tatran Rakovník - FK Králův Dvůr.

Tatran chyboval a už se se nedotáhl

Sigma dostala od Baníku výprask, doma stále nebodovala

Potřetí za sebou prohráli olomoučtí fotbalisté ligový zápas na svém stadionu. Po Slavii a Plzni si tři body odvezl také Baník. Sigma od něj dostala čtyři branky, sama dala jedinou. Hrdinou duelu se stal ostravský autor hattricku Dame Diop.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT