Proč, Žaneto, právě tenis, co se ti na něm líbí a vadí ti na něm vůbec něco?
Tenis jsem začala hrát před sedmi lety a přivedla mě k němu mamka, protože chtěla, abych se něčemu věnovala. Dneska jí za to moc děkuju. Na tomto sportu se mi líbí, že člověk hraje sám za sebe a je odpovědný za všechny chyby, které udělá.

Během sekundy se musíte rozhodnout, co zahrajete za úder. I když mám ráda i kolektivní sporty, tak tenis si našel u mě své místo. Nic bych na něm neměnila, vyhovuje mi, jak je, a proto ho hraju.

Co považuješ za své největší úspěchy a které tvoje údery straší soupeřky i ve snu?
Vážím si všech turnajů, které jsem vyhrála nebo se umístila do třetího místa. Určitě každý zápas je pro mě důležitý, radost mám, když jsem prohrávala třeba 1:5 a ještě to dokázala otočit, nejlepší pocit mám, když hraju strašně dlouhý a vyrovnaný duel a nakonec ho vyhraju, to mě vždy potěší.

Dřív mou předností byl bekhend, dokázala jsem z každé pozice zahrát vítězný míček, jenže teď se to otočilo a jde mi více forhend. Mým nejoblíbenějším hráčem je Rafael Nadal, který má naprosto nejrychlejší nohy, které by se mi občas také hodily. Hraje hru hodně obrannou, ale umí také udeřit a zahrát vítězné míčky. Je to tedy můj velký vzor a někdy v budoucnu bych se s ním chtěla určitě setkat.

A jaké jsou tvé další cíle do budoucna?
Tak určitě by mi nevadilo vyhrát další turnaje, chtěla bych se dostat na nějaký kvalitnější a lepší turnaj a uhrát co nejvíce bodů. Nyní mě dost zatěžuje škola, takže nestíhám tak často trénovat a jelikož vím, že se tenisem asi jako profesionální hráčka živit nebudu, tak mým snem je udělat si trenérské zkoušky a trénovat malé děti v nějakém dobrém klubu.

Ke splnění snu jsem se začala pomalu přibližovat, v říjnu budu dělat trenérské zkoušky III. kategorie.

Zažíváš na turnajích také nějaké veselé nebo zvláštní situace?
Veselou příhodu si ani nevybavuji, jen jsem dostala párkrát pěkně míčkem při čtyřhře na síti. Na některé turnaje jezdíme autem společně s mojí deblovou partnerkou Kristýnou Jonášovou, a když jsem s ní ve finále v Klatovech prohrála, byla jsem tak rozčilená, že jsme se celou cestu zpátky vůbec nebavily.

Také se to stalo jindy obráceně a zase Týna se naštvala na mě. Až asi po týdnu se to vždycky urovnalo a hrajeme spolu čtyřhru dál.

MIROSLAV KOLOC