Od počátku závodu udával tempo několikanásobný vítěz tohoto závodu, naturalizovaný Etiopan, čtyřicetiletý veterán Mulugeta Serbessa (Orthopedie Týn nad Vltavou). Loňský vítěz cílem nakonec proběhl v čase 2:30,28 hodiny

Mezi osmnácti ženami doběhla sedm minut za Alenou Krchákovou loňská mistryně ČR v kategorii od 35 let, novostrašecká Gabriela Raková (MK Kladno), v čase 3:24,51 a obhájila tak svůj titul i pro rok 2011.

Jak je maratón ošidný a nevyzpytatelný, o tom svědčí nejen 33 závodníků, kteří běh nedokončili, ale i výpovědi našich zástupců, kteří Kladenský maratón absolvovali.

Svůj první běžel osmadvacetiletý Jakub Beránek z Krušovic, který měl největší potíže s tím, jaké vlastně zvolit počáteční tempo. „Jako maratónem nepopsaný jsem zvolil spíše tempo na poloviční závod. K této metě jsem dospěl už za 1:47 hod., jenže dalších deset kilometrů už moc veselých nebylo. Dvě kola před cílem (32. km) to už nešlo dál vůbec, tak jsem odstoupil. Po dva dny jsem se dával dohromady, ale v pondělí už jsem byl běhat a těším se na nějaký ten delší závod,“ prozradil na sebe Jakub.

Závod vzdala také Lucie Růžková, ovšem nikoliv proto, že by jí došly síly. „Skončila jsem, protože se mi prostě neběželo dobře. Nohy se nějak nechtěly držet rozpisu, který mířil k času 3:30 hodiny. Nemělo cenu běžet dál a dát to o hodinu déle. Já už takové maratóny běhat nechci, a tak jsem to na půlmaratónu zabalila a šetřila síly. Snad si spravím chuť ve Stromovce (22. října). Je to podobná trať a mělo by již být asi vhodnější počasí. Dnes tady v Kladně bylo dost vedro,“ vysvětlila rozumně Lucka.

Lépe vyšel závod novopečené mistryni republiky Gábině Rakové. Ta od počátku věděla, že je v čele startovního pole žen (většinu závodu byla dokonce první, až v předposledním kole ji dostihla pozdější vítězka Krcháková) a udržovala si tempo na hranici 4:45 min./km. „Prvních dvacet jsem běžela s neznámým triatletem, který volil velmi dobře tempo. Pak ale odpadl a já celých pět kilometrů hledala znovu rytmus. V předposledním kole mne doběhla celková vítězka a poslední kolo bylo už utrpení. Měla jsem zatuhlá lýtka, ale s časem i průběhem závodu jsem vlastně spokojená,“ přiblížila své pocity Gábina.

Josef Beránek běžel svůj desátý Kladenský maratón, tedy má ve své sbírce všechny. „Do třicítky jsem 'šel' hezké tempo po pěti minutách na kilák, ale po třicátém jsem zvadnul. Nevím proč, prostě se to stalo. Snad i proto, že jsem v pátek spal sice trochu už odpoledne, ale pak jsem usnul až v jednu v noci. Příště to snad bude lepší,“ vysvětloval Pepa, jenž dosáhl na celkovém 107. místě času 4:08,53 hod.
Problémy v závodě se nevyhnuly ani v poslední době jednomu z nejrychlejších běžců rakovnického regionu, sedmatřicetiletému Pavlu Břízovi z Řevničova.

„Chtěl jsem to dát lépe než v Praze (3:13 hod. - pozn.autora) a až do půlky to vypadalo nadějně. Půlmaratón jsem zvládl dokonce o dvě minuty rychleji než v Praze a ještě do 28. kilometru to bylo v pohodě. Pak mne znovu chytly křeče, nejdříve do stehen, pak do lýtek a dokonce i do zad. Musel jsem zastavovat, na stadionu mne dokonce masírovali, abych mohl běžet, ale moc to nepomáhalo,“ říká Pavel s tím, že to byl jeho snad „nejkřečovitější“ závod vůbec, přestože kvůli křečím, které ho občas trápí, dokonce použil speciální tablety. Nepomohlo to a Pavel zakončil své „trápení“ na celkově 75. místě v čase 3:49,33 hod.

Těžkou zkoušku vůle musel zvládnout také o osm let mladší rakovnický běžec Ondřej Mánek, jenž do závodu šel z plného tréninku a předpokládal čas pod 3:20 hod. „Hrozně jsem se natrápil, do 18. km se mi běželo dobře, vždyť jsem začal dost pomalu. Brzy poté jsem ale začal pociťovat nedostatek tekutin a nepomohly mi ani občerstvovačky. Měl jsem takovou žízeň, že jsem skoro nemohl běžet, jednou jsem se dokonce k vodě vrátil zpátky. Byla to velká krize, a když jsem zkoušel alespoň jít, braly mne křeče a vlastně ani nevím, jak jsem se do cíle dostal,“ popsal své martyrium Ondra. Jeho čas 3:38,44 stačil na 60. místo.

Podle výsledkové listiny závod doběhl také další zástupce z rakovnického okresu Zdeněk Hůla. Ve svých 29 letech dosáhl času 3:53,39 hod. a skončil na 82. místě v pořadí. Jak to prožíval, jsme ale nezjistili.

Posledním naším zástupcem, o kterém víme, že závod dokončil, byl rakovnický Sláva Pilík. Podobně jako Gábina Raková ani tento veterán neměl při závodě větší potíže a byl nakonec z našich zástupců vůbec nejrychlejší.

„Musím říci, že sobotní Kladno bylo jedním z těch mála maratónů, které se vydaří a kdy vlastně nemáš problém. Sice jsem troufale prohlašoval, že bych rád běžel kolem 3:15 hodiny, ale ono se to lehce plánuje a hůř potom dodržuje. Rád bych ale řekl, že letošní titul je skutečně vybojovaný. Jistě víc, než tomu bylo loni v Plasích na Baroko Maratónu. Tam se starší běžci asi zdráhali přijet (jen šest v kategorii od 60 let), je to přece jen hodně kopcovitý závod a i ostatní terény jsou těžké. V Kladně bylo soupeřů téměř třikrát tolik (14 v kateg. od 60 let), přijeli i výborní Ostraváci. Právě s o rok mladším Josefem Smolou (MK Seitl Ostrava) došlo k nejbližšímu souboji.

Podařilo se mi utéct mu v předposledním kole (mezi 30. a 35. km) zhruba o 400 metrů a v posledním pětikilometrovém okruhu už se to dalo pohlídat. V cíli byl rozdíl pouhých čtyřicet vteřin a třeba tomu pomohly i černé válečné barvy mého kníru (smích). Letos to prostě bylo asi zasloužené.

Jo, a moc děkuji všem kamarádům, kteří mi po závodě fakt hodně upřímně gratulovali. Moc si cením i uznání celkového vítěze a nyní už kámoše Serbessy,“ řekl pro Rakovnický deník Sláva Pilík, jenž dosáhl času 3:21,40 hod. a doběhl z 209 startujících do cíle třicátý v absolutním pořadí.