Ovšem krátce po soutěži se na její tváři spokojenost vůbec nerýsovala. Světlovlasá vrhačka měla jiné starosti. Někam totiž zmizel její oblíbený disk. Nakonec se ale všechno vyjasnilo. Omylem si ho odnášela jedna ze soupeřek.

Jak je pro vás důležité házet svým diskem? Na první pohled vypadají všechny stejně…
Nejsou všechny stejné. Jsou mezi nimi rozdíly v materiálu. Každý je jinak úzký. Někdy člověk hledá správný disk měsíce nebo i roky.

Ten váš je něčím specifický?
Sedí mi užší disky, na svůj jsem zvyklá. Házím s ním všechny závody i tréninky. Mám ale v zásobě další dva podobné, kdybych tím jedničkovým třeba trefila klec a rozbil se. Je můj oblíbený, nerada bych o něj přišla.

Původně jste letos mířila na olympiádu, jak berete letošní sezonu bez vrcholu?
Chtěla jsem v Tokiu závodit, ale nedalo se s tím nic dělat… Bylo potřeba v hlavě přepnout. Odložení nakonec ale není na škodu. Získala jsem čas, abych si mohla vyzkoušet nové věci, což momentálně probíhá. Dál makám a líbilo by se mi, kdybych se odměnila nějakým pěkným výsledkem.

Váš osobní rekord má hodnotu 60,48 metru, takže pěkným výsledkem máte určitě na mysli číslici začínající šestkou.
To máte pravdu. (směje se) Myšlenkami jsem ale ještě o něco dál. Nejlepší odměnou bude výkon začínající šestkou. V tréninku mi to docela lítá, v závodě jsem ale ještě žádný pokus správně netrefila. Měním techniku a musí si to sednout. Sezonu ale nebudu protahovat. Od září bych se už ráda naplno věnovala olympijské přípravě.

V Kladně jste startovala i ve vrhu koulí, jak ji berete?
V tréninku se kouli vůbec nevěnuju. Házím jí jen v extralize kvůli bodíkům. Za páté místo jsem jich brala šest. Je to pro mě jen doplněk.

Spolu s Hilenn James jste družstvu hodně pomohly.
Jsme taková silná dvojka. (usmívá se) Obvykle vyhráváme svoje disciplíny a Hilenn mě úspěšně sekunduje v disku a já se snažím i v kouli.