Rakovničtí muži a ženy si medaile „spravedlivě rozdělili“ po třech a při nahlédnutí do statistiky tak získali čtvrtinu všech medailí přesto, že jejich počet čítá asi osminu všech, kteří soutěžili.

Pohár, jak už bylo řečeno, každoročně začíná již v lednu, a to v Kladně a končí třicátým během v prosinci v obci Třtice, tedy v rakovnickém okrese. Během roku závodníci absolvují různorodé tratě. Od nejkratšího 2,8 km běhu na Velký vrch u Unhoště, po Kladenský maratón (42,2 km), od dlouhých silničních běhů jako Rakovnická patnáctka, po těžké terénní krosy jako je Jesenický surovec na 12 km.

Velký turnaj SKFS rozhodčích se odehrál v Unhošti, vyhrál Mělník. Vítěze vyhlašoval i šéf SKFS Miroslav Liba.
Bez píšťal a karet. Fotbaloví sudí se popasovali s míčem

Běžci jsou rozděleni do věkových kategorií a do celkového pořadí se hodnotí 18 nejlepších výsledků. Ve velké konkurenci (například mezi ženami do 34 let, kde Lucie Břízová vybojovala bronz, bodovalo celkem 70 žen), není vůbec lehké se prosadit a důležité je i najít si čas pro absolvování potřebného počtu hodnocených závodů, jinak body prostě chybí. A jak viděli svůj nejlepší počin naši nejlepší?

Bronzová Lucie Břízová z Řevničova se vrátila do koloběhu Poháru po roce, kdy se jí narodila malá Anička. „Na jaře to bylo dobré a přišlo několik čtvrtých míst. V červnu mne ale svalové zranění zastavilo. Přes slabší trénink to na podzim bylo znovu fajn a nejvíce si vážím výsledku ze Lhotecké kaštanky (15 km). Bronz je pro mne určitě velkou třešničkou na dortu i hezkým rozloučením s kategorií do 34 let, ve které jsem začala už v sedmnácti letech. Za bronz chci hodně poděkovat mému manželu Pavlovi i Aničce, která mne už slušně prohání“. Ve stejné kategorii skončila ještě na čtvrtém místě Markéta Vejražková ze Třtice.

V předcházejícím ročníku zlatá Martina Bradáčová z Lubné byla tentokrát jen bronzová, jenže odběhla pouhých 16 závodů, což se na umístění zřetelně podepsalo. „Třetí místo bylo pro mne docela překvapením, protože jsem hodně závodů vynechala například kvůli přípravě na MČR, nebo na maratóny v Praze či v Itálii. Vyhovují mi těžké krosy a v nich jsem hodně bodovala. Nejvíce si ale cením prvního místa v kategorii na Kladenském maratónu, protože jsem to asi dokázala jen silou vůle.“
Zajímavý příběh mají manželé Vorlovi z Příčiny. Zatímco Martina dosáhla po čtvrtém místě nyní na bronz u Pepíka to bylo přesně obráceně.

„Dost mne trápily zdravotní potíže, takže jsem bojoval spíš se sebou, než soupeři (bylo jich 40 – pozn. red.). Nakonec jsem ale s bramborami spokojený. Největší běžecký zážitek není z Poháru, ale ze závodu dvojic Louštínská čtyřhodinovka, který jsem běžel se svou ženou Martinou.“

Výsledkově šťastnější Martina ke svému výkonu prozradila: „Většinou se mi vyhýbaly zdravotní potíže, a tak jsem běhala s těmi krásnými pocity, které při běhu bývají. Bavil mne i trénink, do kterého jsem dokázala začlenit i delší vzdálenosti a vylepšit si osobní rekordy, což je mnohdy cennější, než se dostat na bednu. Radost mi udělaly zvláště Lhotecká Kaštanka a Rakovnická patnáctka i výsledek na Benešovském maratónu.“

Opět stříbro bral v kategorii od 60 let Sláva Pilík z Rakovníka_ „Rok 2017 byl zase těžší, než předtím. Je znát, když do mé kategorie přijdou relativně mladí, takže jsem se musel hodně snažit, abych udržel předcházející stříbrnou pozici. O ni jsem v dramatických soubojích s Vláďou Polívkou málem přišel. Až závodem ve Třtici jsem vysněný post uhájil o jediný bod. Nejvíc si cením, že jako jediný jsem v přímém souboji porazil o sedm let mladšího a suverénně prvního Jardu Šťastného z Kladna. Stalo se to na Kladenském maratónu. Ti mladí holt nemají ty maratónské zkušenosti,“ usmíval se Pilík.

Výborně si vedl v kategorii od 70 let Ladislav Kratochvíl, který slavil triumf a o něco hůře dopadl bronzový Vladimír Polívka. Za oba shrnul pocity starší z nich – Láďa: „Osobně jsem měl to první místo dost jisté (mezi pěti soupeři Kratochvíl vyhrál všech 23 svých závodů – pozn. red.), zvláště pak po Kladenském maratónu. S kamarádem Vladimírem jsme se snažili běhat většinou ve dvojici. Hlídali jsme si navzájem záda a měli radost z toho, že se nám podařilo udržet Vláďu na třetím místě před stále dotírajícím kladenským Kutišem.“

Do bodování Poháru běžců Kladenska a Rakovnicka se zapojilo téměř 400 závodníků, 225 mužů a 167 žen. Nejstarším účastníkem byl pětaosmdesátiletý Václav Mrnka z Nového Strašecí, který běžel Novostrašecký běh. Nejmladší účastnicí pak byla teprve třináctiletá Nikola Podušková z Kladna. Ta odběhla devatenáct závodů a dokázala v kategorii žen do 34 let velmi překvapivě získat celkové stříbro.

Ihned po skončení Poháru běžců Kladenska a Rakovnicka začal další ročník Zimním během – memoriálem Iva Domanského. Zde získal medaili pouze Ladislav Kratochvíl, opět zlatou.

Přejme stovkám běžců i všem pořadatelům stálou radost ze svého neobyčejného koníčka.

Opora řevničovských Řenčováků Karel Poklop.
Když jsem marodil, házel jsem tři měsíce v kuse každý den, říká Poklop