Bohužel jen pár hodin po dosednutí letadla v USA obdržela česká reprezentantka zprávu z nejsmutnějších. Ve věku nedožitých osmadvaceti let podlehl zákeřné nemoci, s níž bojoval řadu měsíců, profesionální hráč Lubomír Bučo z PGC Úžice.

„Bude se to tady s námi táhnout asi celou dobu. Je to ohromná rána. Okamžitě jsem mu poslala dopis, který by měl být přečten na čtvrtečním posledním rozloučení," nemůže se stále ubránit slzám zdrcená Olivia.

Milý Lubo.
Zdolali jsme společně při trénincích a turnajích ohromnou spoustu jamek.
Bohužel tu nejzákeřnější z nich se Ti pokořit nepodařilo, protože golfový Bůh byl prostě proti.
Tato zpráva mne zastihla v první den přípravy na US Masters, ale k čemu budou všechny tituly a trofeje, když se z nich už nemůžeme radovat společně…

Spřádali jsme spolu plány na velké turnaje, měli jsme společnou touhu, nebyli jsme soupeři, ale vždy parťáci…
Poslední můj titul z Czech Masters, který jsem vybojovala minulý týden, nemůže, Lubo, patřit nikomu jinému, než právě Tobě.
Navždy ho umístím na hřišti v Úžicích, kde jsi to celým svým srdcem tak miloval.

Dál budu hrát a bojovat i za Tebe.
Navždy Tvoje klubová spoluhráčka Olivia Prokopová

Na facebooku pak dodala: Když si uvědomím, že ještě na konci června jsme spolu hráli na Czech Open a společně jsme se smáli, brečím ještě víc! Ano, chybíš mi a chybět mi budeš!
Byl si můj kamarád, kterého jsem moc obdivovala… Obdivovala jsem Tě za to, že jsi dokázal odehrát velký turnaj i přesto, že jsi byl hodně nemocný… Obdivovala jsem Tě za to, že i když jsi stále bojoval s tak těžkou nemocí, pořád jsi měl na tváři úsměv a bylo na tobě vidět, že to nevzdáváš! Víš, pro mě jsi byl na Czech Open vítěz! Bohužel nad tou blbou nemocí jsi nezvládnul zvítězit!
NIKDY na tebe nezapomenu… Navždy Tě budu mít ukrytého v srdíčku!
Odpočívej v pokoji, Lubo!

Olivia Prokopová, jež se z pochopitelných důvodů nemůže zúčastnit posledního rozloučení, chystá ihned po návratu do vlasti malou pietní akci.
„Lubo byl ten, kdo vlastníma rukama vybudoval hřiště v Úžicích, kde to tolik miloval, a umožnil nám všem, abychom zde mohli hrát turnaje. Myslím, že je na místě, abych tam i já zbudovala malé pietní místo, kam uložím pohár za vítězství na Czech Masters, kde by Lubo jistě – kdyby mohl – nastoupil stejně jako loni společně se mnou v týmu. Ten pohár je tedy už jen a jen Lubův, což jsem dnes nechala také vyrýt na štítek, který tam bude umístěn."