Čeští veteráni uspěli v konkurenci domácích Finů, Švédů, Slováků, Rusů nebo Kanaďanů, kteří jsou ve formátu hry tři na tři vyhlášení. Právě tým javorových listů porazili Češi ve finále, kde zvítězili 7:6 po samostatných nájezdech. „Hráči z Quebecu jsou v tomhle formátu dobří, pro ně je hlavní soutěž tři na tři. Hrají to pravidelně a jsou takticky vyzrálí. My měli jejich ligu nastudovanou a celou dobu jsme se od nich snažili učit – přesilovky, oslabení, přechod na útočnou polovinu. Poučili jsme se z jejich způsobu hry a přidali k tomu něco našeho. Díky tomu jsme turnaj vyhráli,“ hodnotí obránce Tomáš Ruda, který na domácí scéně stále hraje dvě soutěže. V extralize hájí barvy Kova Praha a ve druhé lize nastupuje za pražské Rafany.

„Ať hraju cokoliv, chci vyhrát. Tak jsem to měl i ve Finsku. Třeba Kovo je v soutěži až poslední, ale i tak jsem do toho šel s tím, že se nám povede zázrak a soutěž vyhrajeme nebo získáme medaili. To je dané mojí náturou,“ vysvětluje sedmatřicetiletý hráč, jehož největším sportovním snem je vyhrát extraligu. V minulosti hrál za silné týmy Ústí nad Labem a Hradce Králové, ve finále ale pokaždé skončil jako poražený.

„Nikdy to nevyšlo, extraligu jsem nevyhrál. Visí mi tu několik medailí, ale nikdy jsem nedocenil druhé místo,“ vypráví. Přestože ve vysněný extraligový titul už příliš nevěří, s hokejbalovou kariérou rozhodně končit nechce. „Extraligu budu hrát, dokud budu aspoň trochu prospěšný a budu stíhat,“ má jasno. A i poté si možná protáhne svoje hokejbalové působení v celku druholigových Rafanů, kteří jsou doslova jeho domácím týmem.

Hokejové Kladno představilo speciální dresy, ve kterých odehraje 9. prosince utkání pod širým nebem proti Pardubicím.
Rytíř jako Krakonoš. Kladno představilo dresy na zápas pod širým nebem

„Jsem jeden z těch, kteří na konci minulého století znovu založili hokejbal v Čimicích. Spojením s dalším týmem jsme vytvořili klub SK Spectrum Praga, který tady působil, a vytvořili jsme i hřiště, na kterém hrajeme. Zhruba před pěti lety tenhle klub zemřel a jeho roli přejali Rafani,“ vzpomíná Ruda, jehož vášní se stal hokejbal asi ve třinácti letech. Od té doby se prolíná celým jeho životem.

„Už od střední školy jsem měl hokejbal jako prioritu. Na vysoké škole jsem si stavěl rozvrh tak, abych mohl jezdit za hokejbalem. Když jsem si hledal práci, vždy jsem se snažil najít takovou, abych dokázal skloubit pracovní povinnosti i hokejbal,“ vysvětluje a přiznává, že v tomto ohledu ho hodně ovlivnil jeho trenér z mládí Michal Teplý. „Vyprávěl mi historku, jak prohráli finále s Kladnem. Pak seděli v hospodě a shodli se, že musí víc trénovat. Protože to ale nestíhali se svojí prací, rozhodli se, že ji musí změnit. Udělali tak, tvrdě trénovali a extraligu nakonec vyhráli,“ vypráví Ruda.

Tvůrci podcastu Puk Pak Pivo Tomáš Brejcha s Janem Valderem a s hostem jednoho z dílů Vladimírem Vůjtkem starším.
Vysnění hosté? Gretzky a Jágr, říkají tvůrci hokejového podcastu Puk Pak Pivo

Byť sám na podobný úspěch nedosáhl, i když hokejbalu hodně obětoval, při výběru práce také koukal na to, aby jeho sportovní nadšení nebylo problém. Po studiu na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, kde získal dva doktoráty, proto na své alma mater zůstal jako odborný asistent. Studenty oboru Management sportu nyní učí hlavně ekonomické předměty jako světovou ekonomiku nebo finanční trhy.

„Nadřízení chtějí vidět hotovou práci a nezáleží jim tolik na tom, kdy ji udělám. Nenutí mě výzkumy řešit od osmi do šesti každý den a ve sportu mě podporují. Když jsem náhodou pryč, jako třeba teď ve

Finsku, výuku si se studenty nahrazujeme. Kdyby pro ně byl hokejbal problém, nebyl bych tam,“ říká rezolutně hokejbalový milovník, který nyní na akademickém poli usiluje o titul docenta.