V Rakovníku se hrála i nejvyšší soutěž

Na Rakovnicku se hraje volejbal již téměř sto let a nejúspěšnější tým 1. poloviny 20. století byl bezpochyby SK Rakovník, který po válce působil i v nejvyšší volejbalové soutěži. Další éra byla spjatá s rakovnickou Lokomotivou. Ta se pohybovala především v krajských soutěžích, avšak dvakrát se podívala i do 2. národní ligy. V roce 1994 došlo ke změně názvu na VK Rakovník, jenž v ligových soutěžích pravidelně působil až do roku 2012. Tehdy se v Rakovníku zrodil i velký talent Michal Kriško, v současnosti hráč extraligového Karlovarska.

V poslední sezoně mužský tým po problémech s tréninkovou docházkou odhlásil i krajský přebor I. třídy a nyní bude působit pouze v nejnižší krajské antukové soutěži. „Bohužel, nesházeli jsme se na trénincích a spousta hráčů raději upřednostňovala antuku, kde je sluníčko, lepší atmosféra… V posledních dvou sezonách jsme skončili na předposledním místě a nemělo smysl to dál držet. Na to, aby se hrálo v hale i venku je nás prostě málo,“ krčí rameny rakovnický volejbalista Jiří Fojtík, jediný hrající pamětník první ligy.

„Tehdy jsme hráli s extraligovými juniory z Prahy. Původně to bylo tak, že budou hrát pod hlavičkou Rakovníka, nakonec jsem hrál z Rakovníka pouze já. Takže to nemělo smysl držet a dohodli jsme se, že budeme hrát KP jedničku. No a tu jsme letos také odhlásili.“

Fojtík nevidí nejbližší budoucnost příliš optimisticky. „Máme pouze žáky a mladí hráči v dohledné době přicházet nebudou. Ti, co to hrají teď, postupně stárnou, mají rodiny, pracovní povinnosti a už to není takové,“ povzdechl si.

Rakovnickým volejbalistům se příliš nevede ani v nové sezoně krajského přeboru II. třídy. Do konce podzimní části jim chybí jedno kolo a zatím se pohybují na posledním místě tabulky.

Rakovnické ženy myslí na prvenství v kraji

Pravidelným účastníkem krajského přeboru I. třídy jsou rakovnické ženy, které patří k nejlepším týmům. Není to ale tak dávno, co se v Rakovníku hrála i druhá liga. „To bylo před čtyřmi lety. Vzpomínám na tu dobu ráda, byly jsme skvělá parta, i když jsme soutěž hrály stejně jako teď v sedmi lidech, což bylo dost náročné. Myslím si ale, že kdyby do toho šlo víc lidí, mohly jsme se tam zkusit udržet,“ přemítá rakovická volejbalistka Šárka Horníková. Ta za svou kariérou zažila mnoho velmi dobrých hráček, z nichž vyzdvihuje především Gabrielu Chládkovou. „Gabča je dobrá doteď. I když už třeba nemá takovou razanci úderů, jako dřív, má velký přehled, je šikovná na příjmu i v útoku. Dříve hrála i juniorskou extraligu za Slávii a první ligu žen za Tachov a pro mě je to nelepší hráčka, co znám.“

Vůbec nejúspěšnější odchovankyně rakovnického volejbalu je pak Hana Cajthamlová, která si zahrála nejen extraligu žen, ale působila dokonce i v zahraničí.

Volejbalistky VK Rakovník skončily v poslední sezoně krajského přeboru I. třídy čtvrté a oproti loňskému ročníku si o jedno místo pohoršily. Letos by chtěly skončit minimálně v první trojce. „Vzhledem k tomu, že suverénní Příbram si konečně vyzkouší druhou ligu, chtěly bychom být do třetího místa určitě. Ale pokud budeme bojovat i o první příčku, byla bych jedině ráda. Záleží také, jak se nám sejdou sestavy,“ říká rakovnická volejbalistka.

A jaké proběhly změny v kádru žen? „Vrátila se nám Klára Daškova, který vloni nehrála kvůli zranění zad. Co jsem trénovala starší žákyně, tak ty se rozpadly a z nich s námi budou Adéla Růžičková a Míša Polánková. Jinak zůstává sestava stejná,“ dodává Horníková.

Lokomotiva po znovuzaložení dominuje

Od roku 2004 působí v Rakovníku také Lokomotiva, která si osvojila název dřívější Lokomotivy, která zanikla v roce 1994. „To jsme si my starší hráči tento název před třinácti lety oprášili. Dříve jsme hráli za VK a pod hlavičkou Lokomotivy jsme začali hrát paralelně krajskou soutěž s tím, že jsme s hráči z VK, kteří hráli hlavně halu, mohli mezi týmy pendlovat. S VK jsme prakticky pod jednou střechou,“ objasnil okolnosti, které vedly ke znovuzaložení Lokomotivy Ivo Trešl, který dříve hrál za VK i první ligu. „Já i moji další spoluhráči jsme si zahráli první ligu na začátku tohoto tisíciletí, kdy jsme do ní postoupili z národky. Já osobně jsem ji hrál dva roky i v mé éře to bylo založeno dost na dojíždějících hráčích. Jezdilo k nám jedno auto kluků z Prahy, druhé z Kralup a jenom s odchovanci bychom na tuto soutěž neměli,“ přiznává Trešl.

Lokomotiva se brzy po svém znovuzaložení stala vládcem krajského přeboru II. třídy a i v letošní sezoně zatím vede tabulku bez ztráty bodu. „Za tu dobu, co jsme to založili, jsme soutěž desetkrát vyhráli. Měli jsme právo na to postoupit, ale nám to takto vyhovuje, hrát na jaře a na podzim na antuce a proto jsme postup neakceptovali. Je to jak o financích, protože hrát v hale je náročnější, tak i o zdraví, neboť na ty naše kolena je antuka šetrnější,“ vysvětluje důvody, proč Lokomotiva, ač jako suverénní vládce soutěže, nikdy neakceptovala postup do krajského přeboru I. třídy.