V aktuálním národním žebříčku je nejlepší českou starší žákyní a v konkurenci dorostenek jí patří republiková sedmá příčka. O své dosavadní zážitky s raketou a malým míčkem i o plány do budoucna se podělila s Rakovnickým deníkem.

Jak vaše sportovní cesta vlastně začala a co se vám líbí právě na stolním tenise?
Ping-pong hrál můj táta a starší brácha. Já začala pinkat doma s bráchou a jezdila s nimi na turnaje. Od šesti let jsem začala hrát také. Je to krásná a velmi rychlá hra založená na pohybu a myšlení, naučí vás velmi rychle reagovat a rozhodovat se, je to dobrá příprava i pro život. Asi v pěti letech jsem hrála i fotbal, ale teď je jedničkou stolní tenis, je na vrcholové úrovni hodně náročný, a tak na ostatní sporty nemám moc čas.

Alžběta Brabcová (v černém).
Fotbalová příloha Deníku: K plotně už nás neposílají, vzkazuje Brabcová

Jakých úspěchů si zatím nejvíce ceníte v dresu KST Rakovník i v reprezentaci?
V rakovnických barvách jsem vyhrála spoustu bodovacích turnajů České republiky od nejmladších až po starší žákyně, doma mám i zlatou medaili z mezinárodního turnaje v Praze, kde se každý rok schází okolo čtyř stovek hráčů z více než patnácti zemí.Mezi ty nejcennější medaile patří ty zlaté za tři tituly Mistryně ČR mladších žákyň i stříbro a dva bronzy o kategorii výš. Také mám dvě zlaté medaile z Olympiády dětí a mládeže v Liberci. Do reprezentace jsem nakoukla poprvé v roce 2017 na turnaji EurominiChamps ve Štrasburku. Mezi největšími úspěchy patří stříbro s kadetkami ČR na WorldTour 2020, v jednotlivkyních pak první místa v Maďarsku a na turnaji SattlitenTour v Haviřově a stříbro z Litvy a Linze.

Co je vaší předností a v čem se musíte zlepšit, máte v tom nějaké vzory?
Největší předností je asi variabilita hry a to, že umím dobře měnit rytmus. Zlepšovat se chci ve všem, důležitý je pohyb. Z našich hráček mám vzor v Ivetě Vacenovské, z těch světových se mi líbí Japonka Mima Itoová, ta je stejně mrňavá jako já.“

Období od března minulého roku do současnosti moc sportu díky dopadům pandemie nepřeje, jak vypadá váš sportovní život?
Na začátku sezony jsem přešla do školy do Prahy, kde jsem na internátě a můžu trénovat ve středisku na Kotlářce. Po zhoršení situace a uzavření škol jsme měli nějaká soustředění reprezentace kadetek hlavně v zahraničí, kde se v té době ještě dalo hrát. Od začátku letošního roku trénuju se svým bratrem, který hraje ligu, prakticky každý den, k tomu přidáváme další cvičení a posilování, která se dají dělat doma.

V současné době hostujete jako jedna z nejmladších hráček v extralize v EL Niňu Praha, který je aktuálně na desátém místě. Jaký zápas se vám zatím nejvíce povedl?
Asi to byl zápas v Hodoníně s naší juniorskou jedničkou Lindou Záděrovou. Sice jsem nakonec v pěti setech prohrála, i když jsem vedla 2:1, ale hrála jsem opravdu dobře, pochvalu za výkon jsem dostala i od našeho trenéra.

Jaké jsou vaše další plány v tomto roce?
Budu trénovat, jak to jen půjde, a čekat, jestli se zlepší situace kolem pandemie. V létě by mělo být mistrovství Evropy kadetů, kde bych ráda hrála, ale uvidíme, co vůbec bude. U nás i v Evropě jsou zatím všechny turnaje zrušené, další jsou plánované koncem května, ale kdo ví?

Miroslav KOLOC

Rozhodčí Simona Kosová
Sudí Simona Kosová: Fotbal je mou celoživotní vášní!