„Jsme jednou z nejsušších oblastí v zemi, a tak jsem moc rád, že se nám podařilo společně s jižní Moravou a s pomocí prezidenta agrární komory dosáhnout na dotační titul čtyř set eur na hektar pro oblasti, které nedosahují čtyř tun výnosu na hektar. Bylo to po mnohaletém úsilí a mám z toho velkou radost,“ pronesl v Mikoláš.

Ten také shrnul uplynulý rok, jenž ovlivnil covid-19, ale i změna politické orientace, na níž museli zemědělci reagovat změnou strategického plánu. Co se týče samotného Rakovnicka, loňský rok z hlediska rostlinné výroby nebyl nijak příznivý. „Byl spíše podprůměrný, zaostali jsme výrazně za průměrem kraje i republiky. Nejhorší byla situace v řepce, ve které jsme dosáhli výnosu pouhých 2,73 tuny na hektar, ačkoliv celorepublikový průměr byl 3,11 tuny. Náš okres byl výnosově od Plzně k Chomutovsku nejhorší oblastí v republice,“ shrnul Mikoláš.

Problém jsou i ranní mrazíky

Naopak lépe si vedli pěstitelé chmele, kteří se dokázali vypořádat i s kroupami, které Rakovnicko velmi postihly a způsobily nemalé škody.

„Chmel dopadl perfektně, průměrný výnos je 1,39 tuny na hektar. Peníze z chmele alespoň částečně nahradily pěstitelům propad v polní výrobě,“ konstatoval.

Mikoláš spatřuje problém v ozimé řepce v množství zaorávek, kdy dvacet procent plochy je ve velice špatném stavu.

„Navíc k tomu nepřispívají ranní mrazíky. Od začátku března jsou poměrně velké a navíc je sucho. Předpoklad tedy není ideální, ale věřím, že příroda se s tím vypořádá a výsledek nakonec bude dobrý,“ doufá předseda okresní agrární komory.

EU chce biochmel

Na shromáždění byl přítomen také prezident agrární komory Jan Doležal, který upozornil na obrovský růst inflace, především pak té zemědělské, která se pohybuje v desítkách až stovkách procent za posledních devět let. Přičemž množství financí, které čeští zemědělci dostávají, je víceméně neměnné, a to i přesto, že se jim každoročně zvyšují náklady.

„Největším kamenem úrazu jsou nové výzvy Evropské unie, kdy se musí snižovat využívání hnojiv, přípravků na chmel a další rostliny, máme přecházet masivně na biochmel, což je sice hezké, ale musíme také nějaký chmel sklidit a sklidíme ho tehdy, když dokážeme ušetřit,“ konstatoval.

Prostor k lobbování

Podle Doležala je dobrou zprávou, že směrnice o využívání přípravků, která obsahuje padesátiprocentní krácení se odsouvá až na červen, takže je podle něj prostor k lobbování.

„Doufám, že se nám podaří vyjednat, aby krácení padesáti procent přípravků nebylo plošné, což není podle mě evropsky spravedlivá záležitost,“ uvedl prezident agrární komory.

Podle něj je také důležité, že se zvýší kofinancování programu rozvoje venkova z národního rozpočtu, a to z 35 na 65 procent.

Přítomný senátor Ivo Trešl pak ubezpečil, že se bude snažit okresnímu i krajskému sdružení podat pomocnou ruku při prosazování určitých pohledů sdružení na půdě senátu.

Starosta města Luděk Štíbr zmínil důležitost zadržování dešťové vody, kdy město nechalo vybudovat na Zátiší retenční nádrže, které by měly vyřešit záplavy v oblasti pod viaduktem.

„Dále jsme například nedávno vysadili lipovou alej u cyklostezky na Olešnou. V rámci možností se snažíme nějakým způsobem pomoci, ale naše možnosti jsou omezené a problémů je celá řada,“ uvědomuje si rakovnický starosta, který by uvítal, pokud by zemědělci nabídli pracovní místa ukrajinským uprchlíkům.

„Jen v Rakovníku máme registrovány dvě stovky, v okrese přes šest set a tak by bylo ku prospěchu, kdyby se nabídky práce v zemědělství co nejdříve objevily na úřadu práce,“ uzavřel starosta.