„Věříme, že zvířata nemají trpět a měla by mít důstojné podmínky pro život. Zároveň to stejně vnímá velká část zákazníků,“ řekl Deníku prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Veřejnost si vybrala. Nejvíce peněz půjde na prevenci popálenin.
Veřejnost si vybrala. Nejvíce peněz půjde na prevenci popálenin

Slepice - InfografikaZdroj: DeníkZákazníci v supermarketech se podle Prouzy obchodníků často vyptávají, odkud nakupovaná vejce přesně pocházejí. „Přednost dávají těm, která nepocházejí z klecových chovů. Proto chceme, aby naši dodavatelé reagovali na požadavky zákazníků a k chovu slepic začali přistupovat zodpovědně,“ prohlásil.

Zájem veřejnosti

„Aktuálně je v klecích asi 83 procent slepic, alternativně je tedy ustájeno zhruba 17 procent slepic,“ řekla Deníku předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Na základě informací od velkých chovatelů očekává, že do konce letošního roku se bude šetrnějším způsobem než v klecích chovat asi 40 procent slepic.

Zájem veřejnosti o zlepšení životních podmínek slepic v chovech vyvolala loni v červnu drastická videa z klecových chovů, která zveřejnil spolek Obraz – Obránci zvířat. „Podle agentury Median chtějí zákaz klecových chovů tři čtvrtiny Čechů, protože si nepřejí, aby slepice žily namačkány v klecích a nemohly se věnovat svým přirozeným potřebám,“ uvedl předseda spolku Obraz Marek Voršilka.

Ilustrační foto.
Kvalitní český mák? Poznáte jej podle cechovní normy

Změnu přístupu potvrzují i dodavatelé technologií pro chov slepic, místo klecových systémů jdou na odbyt voliérové. „U menších chovatelů zaznamenáváme zvýšený zájem o typy chovu s volným výběhem,“ uvedl Jan Šašek z firmy Big Dutchman.

Náklady jsou vysoké

Kvůli změně systému chovu ovšem chovatelé musí sáhnout hluboko do kapsy. Pokud vymění ve starších halách klece za voliéry, přijde je podle Dlouhé přestavba zhruba na 400 korun za místo pro jednu slepici. Pokud kromě technologií budou stavět i nové haly, vyšplhají se náklady na ustájení jednoho kusu drůbeže třeba až na tisícovku.

Chovatelé tak na zlepšení podmínek slepic budou muset vynaložit nejméně stovky milionů korun, spíše ale jednotky miliard. „Velcí chovatelé, zvláště pokud mají také další živočišnou nebo i rostlinnou výrobu, na přeměnu budou mít peníze. Pro malé chovatele, kteří mají jen jednu dvě haly, to ale může být likvidační,“ obává se Dlouhá.

Kromě samotné přestavby systémů chovů navíc chovatelům stoupnou náklady. „U alternativních způsobů ustájení jsou vyšší náklady z důvodu menší koncentrace zvířat v halách,“ vysvětlila Dlouhá. Mohou v nich podle ní být také vyšší úhyny zvířat, vyšší je také spotřeba krmiva. Zatímco u klecových chovů je ptáci dostanou rovnou do krmítka, v halách jim zrní rozhází po zemi, což znamená větší ztráty.

Lidé odvedle: Jan Bejvl
Jan Bejvl: Letos jsem si splnil svůj největší sen