Ve středu i ve čtvrtek začaly na některých jižních lokalitách s přípravou půdy pod jarní pšenice. Ty mohou jít do vlhčí půdy, navíc musí do země včas. Další opoždění už by se mohlo podepsat na výši výnosu.

Pole
Rozjet jarní práce ve čtvrtek plánovali například v Lupofytu Chrášťany. Ale nakonec nevyjeli.
„Zjistili jsme, že je to ještě mokré. Proto raději počkáme. Čeká nás zasít mák a jarní ječmen. Obojí musí do suché a dobře připravené půdy. Obojí už má zpoždění a pokud by navíc šlo osivo do špatně připravené půdy, to by na výnosu nepřidalo," zkonstatoval Jaroslav Mikoláš, jeden z jednatelů Lupofytu. Pokud bude dále jaro příznivé, zpoždění jarních prací tady nevidí příliš tragicky.

„Myslím, že se to dá ještě dohnat. I když pak bude nutné dělat všechny práce najednou, což je náročné na čas i organizaci práce," mínil Mikoláš.

Třicátého března seli pšenici na poli u karlovarky v Zemědělské společnosti Chrášťany. Půda byla trochu vlhčí, ale jarní pšenici to stačilo.Ta se může jak se říká trochu zamazat.

„Na každé lokalitě je to jiné. Potom jsme přejeli jinam, kde voda více drží a museli jsme agregát vytahovat," uvedl Miloslav Klas. Vedle pšenice zkusili také ve středu hrách. Ale ten se seje hluboko a půda není dosud do takové hloubky optimálně vyschlá.

„Zatím máme zaseto zhruba padesát procent jarní pšenice. Čeká nás dosít třicet hektarů pšenice, osmdesát hektarů hrachu a třicet hektarů jarního máku. Počítáme, že vyjedeme během pár dnů a setí bychom tak měli zvládnout během příštího týdne. Teploty mají jít nahoru a srážek nepředpovídají mnoho," plánoval ve čtvrtek Klas. I tady počítají, že zpoždění na poli ještě doženou.

Chmelnice
Vedle polí v Zemědělské společnosti Chrášťany vyjeli také do chmelnic. Na začátku dubna začali s přípravou pod řez. Šlo to, i když byla půda trochu zmrzlá. Umožnila to agrotechnika půdy. Naproti všeobecnému trendu minimalizace pracovních operacích a po loňských zkušenostech s dlouhými mrazy a mokrou půdou, na podzim celou výměru chmele hluboko zorali. Půda tak přes zimu přemrzá a zjara rychleji vysychá. Takže se do ní může dříve.

„Nyní s kypřiči nahrubo srovnáváme půdu. Pak bude následovat ještě jedno jemnější srovnání a budeme řezat. Počítáme, že řez chmele stihneme v agrotechnickém termínu, to znamená do dvacátého dubna. Začneme s ním v příštím týdnu," vysvětloval Miloslav Klas.

Situace jinde na Rakovnicku je ve chmelu podobná jako na polích. Půda je po ránu zmrzlá a pak ještě příliš mokrá. Někde s pracemi ani nezačali. V Rakochmelu Kolešovice počítají, že vše odstartují v příštím týdnu.
„Zatím jsme nezačali. Půda je po ránu zmrzlá, pak mokrá. Mokro je i ve chmelnicích. S pracemi začneme v příštím týdnu," potvrdil chmelař Karel Šrámek.

Klid ve chmelnicích je také v mutějovickém Zem Investu. Zpoždění odhadují na minimálně deset dnů. „Nepamatuji si, že bychom neměli do čtvrtého dubna ani „škrábnuto." S plošinami jsme vyjížděli už na konci března. Nyní to opravdu nejde. Půda je zmrzlá a odpoledne mokrá. Jsme tady přece jenom o několik metrů výše. Ve chmelnicích u Lhoty pod Džbánem ještě leží souvislá vrstva sněhu," popsal situaci chmelař Jan Soukup.