Ženy zavěšují drátek z plošin tak, že jednotlivé drátky uvazují na chmelovou konstrukci za předem navázané provázky. Drátky jsou v dlouhých tubusech, odkud se popojížděním plošiny vytahují a zůstávají volně viset. Další pracovníci je pak postupně zapichují. Tyto operace nemusí na sebe bezprostředně navazovat.

Postup prací potvrdil i vedoucí střediska Mutějovice Aleš Bičovský: 
„V pondělí jsme dokončovali řez. Chyběly nám zhruba dva dny práce. Minulý týden 
v pátek přijeli brigádníci, kteří věší i zapichují drátek. Část odkopává plevel u kotev chmelnic." Průběh jarních prací hodnotil vedoucí střediska jako obvyklý. Jejich nástup byl včasný. „Důležité je stihnout řez chmele do dvacátého dubna, což se podařilo," podotkl Bičovský. 
S řezem chmele tady začali třicátého března ranější odrůdou Premiant.

Na ni navázali od prvního dubna řezem žateckého poloraného červeňáku. Kromě toho Mutějovičtí dosazovali chmel zhruba na deseti hektarech, což je každý rok obvyklá plocha obnovy chmelnic. Právě kvůli výsazům bychom potřebovali, aby pořádně zapršelo. Zatím tu spadlo jen dvakrát po dvou milimetrech. Nedostatek vody se začíná projevovat i na polích. Jestli pořádně nezaprší, musíme výsazy chmele zalít," zkonstatoval Aleš Bičovský.

Práce zatím zvládají stálí zaměstnanci a třicet čtyři brigádníků ze Slovenska, kteří do Mutějovic už jezdí jako stálá parta jen s několika novými. „S počtem brigádníků zatím problém není. Postupně podle potřeby budou přijíždět další. Uvidíme, jak to bude dál. V tuto chvíli po skončení krize je i na Slovensku dostatek stálých pracovních příležitostí, takže lidé raději pracují doma. Letos například přijel větší počet nových brigádníků, než je obvyklé," zkonstatoval Bičovský.

Systém je jednoduchý. Chmelaři si nasmlouvají určitý počet brigádníků v určitých termínech. Vedoucí skupiny na Slovensku pak dá dohromady požadovaný počet lidí. Funguje to dobře. Někdy se stane, že přijede třeba o jednoho člověka méně, protože se nedostaví k odjezdu. Jen pro připomenutí: Zem-Invest Mutějovice obhospodařuje sto tři hektarů chmelnic. Z toho je šest hektarů odrůdy Premiant, zbytek Žatecký poloraný červeňák.

V rostlinné výrobě práce rovněž pokračují podle plánu. Veškeré jařiny jsou v zemi. To znamená hrách a kukuřice. Dále se tu obnovovaly trvalé travní porosty. V této chvíli se aplikuje výživa a ochrana rostlin.
Celkem je zaseto zhruba 
100 hektarů ozimého ječmene, 915 ha ozimé pšenice, 325 ha ozimé řepky, 90 ha kukuřice a 103 ha hrachu. Hrách je zhruba 35 ha jako osivo, zbytek poslouží jako krmivo pro skot, část jako senáž.

Ozimá řepka i obiloviny přezimovaly dobře. Žádné plochy nevymrzly. Díky příznivému počasí se podařilo vše včas přihnojit. „V této chvíli vypadají porosty slušně. Teď záleží jen na tom, zda bude dostatek srážek," zkonstatoval vedoucí střediska Aleš Bičovský.