Při tropických červencových teplotách rostliny rychle vykvetly a nevytvořily téměř žádnou hmotu. V mokru nenarostly rostlinám skoro žádné kořeny, proto na mnoha plochách kukuřici vyvrátily a polámaly větry.

Objemné krmivo

Slabší výnosy by mohly znamenat nedostatek krmiva pro výživu skotu.

Situaci zhodnotil Josef Kounovský z Agrofarmu Šípy, kde chovají dvě stě padesát kusů skotu, z toho sto krav: „Kukuřice vyšla hůře než brambory. Je to poloviční výnos oproti běžným rokům. Chybějící objem budeme muset nahradit jiným krmivem a upravit krmnou dávku. Letos je kukuřice všude málo, takže ji asi nikdo neprodá."

Naproti tomu narostlo dost vojtěšky, takže ji ze dvou sečí senážovali a tu třetí usušili. „Na jaře musíme zasít luskoobilnou směsku, abychom krmnou dávku nějak nahradili a doplnili," dodal Kounovský.

Už na začátku října dokončili silážování v Družstvu vlastníků Malinová. I tady dala kukuřice méně, v průměru 370 q z hektaru s obsahem sušiny 32 % proti běžným pěti stům. „Horší výnos způsobil nepříznivý vývoj počasí během vegetace. Navíc tady kukuřice hodně polehla při srpnové bouřce. I když se pak zvedla, už to nebylo ono," řekl předseda družstva Jiří Růžička. I tak s objemným krmivem v Malinové nebude problém. Senážovali veškeré pícniny a kukuřičné siláže je také dostatek.

Slabší výnosy potvrzují i tam, kde pěstují kukuřici na siláž pro výživu skotu. Právě o patnáct až dvacet procent nižší výnos z hektaru vycházel v Agrochmelu Kněževes, kde silážování skončili minulou sobotu.

„Kukuřice šla na jaře později do země. Pak jí vůbec neprospěla zima a extrémní srážky. V některých místech ještě teď stojí voda. Ta se objevuje i tam, kde nikdy nebyla. Velké škody způsobila divoká prasata," zhodnotil situaci Jan Kopřiva.

Bioplynové stanice

V Zemědělském družstvu Senomaty pěstují kukuřici pro bioplynovou stanici. Na jaře se podařilo dostat zrno do země včas. Plochy, které se zasely jako první, vypadaly nejlépe. Pak přišly červnové vydatné srážky, po nich se ochladilo a kukuřice začala žloutnout.

„Proto jsme si nechali udělat rozbor půdy i rostlin. Ty potvrdily, že to není dusíkem, ale že jsou rostliny utažené v půdě a chybí jim kyslík. Velmi jim pomohlo proplečkování, které jsme si objednali jako službu z Mělnicka. Ošetřili jsme sto padesát hektarů a kukuřice se srovnala s těmi prvně setými kukuřicemi," popisoval postup prací Luděk Fišer, místopředseda Zemědělského družstva Senomaty.

Své udělaly bouřky, kdy kukuřice na mnoha místech polehla. Následně se sice narovnala, ale už ne úplně. Zůstala prohnutá do oblouku, vytvořily se takzvané hokejky. Tím při sekání zůstávalo vyšší strniště, což přineslo ztráty při sklizni.

Velké škody v kukuřici udělala černá zvěř. Některá pole jsou poničena divokými prasaty až z padesáti procent.

Nižší výnos prozrazuje na první pohled už její výška. Kukuřice na siláž do bioplynové stanice běžně dosahuje tří metrů a sedmdesáti centimetrů. Letos dorostla pouze do dvou dvaceti až třech metrů. Kukuřice pro tyto stanice je speciálně šlechtěný hybrid, který vytváří více hmoty, takže v průměru dosahuje vyšší výšky. Dále u něj probíhá lepší proces fermentace a následně i tvorba bioplynu.

„Průměrný výnos zatím odhadujeme na 350 q z hektaru. Jindy vyšel až 600 q. Kukuřice ale má velký poměr zrna vůči řezance. Na jednu rostlinu vychází tak dvě až tři palice. Je to výhodné pro tvorbu bioplynu, protože zrno má v sobě hodně energie. Proto se spotřebuje i méně substrátu," uváděl Luděk Fišer.

Bioplynová stanice „spolyká" za hodinu dvě tuny substrátu. I přes nižší výnos kukuřice potřebu na provoz biostanice, což je zhruba sedmnáct tisíc tun substrátu, pokryjí. Vyrobí dvanáct tisíc tun kukuřičného substrátu a k tomu mají jeden silážní žlab žita.

Eroze

Kukuřici v Senomatech pěstují na 320 hektarech. To by mohlo znamenat problém s erozí půdy. Kukuřicí ale osévají rovinatá pole a dodržují protierozní opatření.

„Měli jsme pouze trochu problém na poli u Lubné. Tady se proužek kukuřice spláchl, ale bylo to v průběhu extrémních srážek. Najednou se tam objevil pramen a prýštila voda ze země. Proč se tak stalo, jsme nezjistili. Zaseli jsme tam také pšenici jako protierozní opatření, ale stejně jsme splavení půdy v některých místech během extrémních srážek nezabránili," zkonstatoval Luděk Fišer.