Rok 2011 byl z hlediska výnosů jedním z nejúspěšnějších roků pro české zemědělství, takže si mohly podniky vytvořit nějaké rezervy. Na Rakovnicku ale výnosy nedosahovaly průměru, takže tady žádné rezervy nejsou.

Přírodní podmínky
V některých podnicích letos daly řepky jen 1,5 t z hektaru a obilí kolem 4,2 t. Na nízkých výnosech se podepsal průběh počasí už od loňského podzimu. Ten byl velmi příznivý. Do poloviny ledna nemrzlo, takže rostliny vegetovaly. Rostly jim kořeny a porosty vypadaly pěkně. Ale od devatenáctého ledna do sedmnáctého února nastoupily holomrazy. Teplota klesla až na mínus dvacet šest stupňů.

V okresech, kde ležela alespoň malá vrstva sněhové pokrývky, porosty tak poškozené nebyly, ale na Rakovnicku neleželo nic. Protože na jaře pak zůstala půda dlouho promrzlá a bylo dlouho sucho, regenerační dávky dusíku, které měly porostům pomoci, vůbec nepůsobily. Kořeny rostlin v promrzlé půdě vůbec živiny nepřijímaly. Regenerační dávky měly tedy význam, až když se oteplilo a přišel déšť, čímž došlo ke zpoždění růstu.

Dále se na rostlinách podepsal velikonoční mráz osmého dubna. A dále poslední mráz osmnáctého května, kdy teplota klesla i na mínus pět stupňů. Šešule u řepek zaschly nebo zplesnivěly.

„Po lednových holomrazech jsme na Rakovnicku očekávali katastrofální výsledek. Naštěstí se některé porosty podařilo zregenerovat díky včasným a vhodným zásahům agronomů. Pomáhají nám také vysoké výkupní ceny oproti minulým rokům," zkonstatoval předseda Okresní agrární komory Jaroslav Mikoláš.

Dlouhodobé výsledky žní potvrzují i ve srovnání s ostatními regiony Středočeského kraje, že Rakovnicko spadá do suché oblasti. Nedostatek srážek tuto oblast pravidelně poškozuje. Proto se Okresní agrární komora snaží prosadit i na ministerstvu zemědělství, aby Rakovnicko bylo uznáno jako srážkově rizikové a zdejší zemědělci dosáhli v budoucnu nějakých kompenzací.

Avšak celé týdny beze srážek znamenaly pro sklizeň ideální podmínky. „Nepamatuji, že by tak brzy skončily žně. Obilí se sklízelo v potravinářské kvalitě a nemuselo se dosoušet, to znamená menší náklady," doplnil Jaroslav Mikoláš.

Kvalita
Jako dobré z hlediska kvality komodit hodnotil žně Jan Bretšnajdr, ředitel Zemědělského zásobování a nákupu v Rakovníku: „Řepka dosáhla dobré olejnatosti. Pohybuje se mezi 42 až 44 procenty."
Výnosy pšenic v regionu i v republice jsou zhruba o 25 % nižší oproti dlouhodobému průměru. Je však v převážně potravinářské kvalitě. Vyznačuje se vysokým obsahem dusíku, a to 15 až 16 %, vysokým pádovým číslem i objemovou hmotností. V některých oblastech se potravinářská pšenice dostala do kategorie pšenice pro technologické využití z důvodu nízké objemové hmotnosti, a to 700 až 720 gramů na litr (optimum 780 – 790 g/l).

„V oblasti působení našeho podniku, což je Chomutov, Louny, Kladno a Rakovník, je 80 % (loni 60 až 70 %, obvyklý průměr 50 %) pšenic zařazeno v potravinářské kvalitě. Zhruba 20% je pšenice pro technologické využití, a to z důvodu nízké objemové hmotnost. Z toho vyplývá, že budeme například do krmných směsí používat potravinářskou pšenici stejně jako v celé České republice," uvedl Jan Bretšnajdr.

Sladovnické ječmeny se pohybují zhruba 10% pod dlouhodobým průměrem. Mají ale vyšší obsah dusíkatých látek (13 až 15 %), proto byla vyřazena ze sladovnického využití. Kvůli slabšímu habitu rostlin přešlo velké množství dusíkatých látek přímo do zrna.

Ceny
Nižší výnosy částečně napravily vysoké výkupní ceny. Ty se v určitých intervalech vyvíjely v průběhu žní. Ceny potravinářské pšenice se pohybovaly od 5 400 do 5 800 Kč za tunu, pšenice pro technické využití 5 000 až 5 300 Kč/t, ječmen pro technické využití 
4 700 až 5 000 Kč/t a řepka 
12 200 až 13 000 Kč/t, žito potravinářské je na úrovni 4 900 až 5 000 Kč/t, sladovnický ječmen 5 300 až 5 600 Kč/t. Cena se odvíjí od ceny na burze v eurech a na kurzu koruny vůči euru. Nemají na ni vliv pouze spekulanti.

Vysoké ceny obilí se mohou projevit dále v jeho zpracování, to znamená ve mlýnech a nakonec až v ceně potravin v obchodech. Dále mohou prodražit krmné směsi pro zvířata, což se může v konečné fázi odrazit na ceně masa.

Objem nákupu jak obilovin, řepky, prodeje hnojiv i ochranných prostředků tvoří 25 % pro zemědělce na Rakovnicku. „I přes nižší výnosy v letošním roce plány nákupů splníme," řekl na závěr Jan Bretšnajdr.

Výnosy obilí a řepky ve Středočeském kraji

Obilí celkem
Benešov 4,66 t/ha
Beroun 3,27 t/ha
Kladno 4,57 t/ha
Kolín 5,17 t/ha
Kutná Hora 5,33 t/ha
Mělník 4,96 t/ha
Mladá Boleslav 5,42 t/ha
Nymburk 5,25 t/ha
Praha 4,94 t/ha
Příbram 4,03 t/ha
Rakovník 4,32 t /ha
Kraj celkem 4,82 t /ha

Řepka
Benešov 2,70 t/ha
Beroun 2,16 t/ha
Kladno 2,77 t/ha
Kolín 3,20 t/ha
Kutná Hora 3,13 t/ha
Mělník 2,90 t/ha
Mladá Boleslav 2,80 t/ha
Nymburk 2,59 t/ha
Praha 3,00 t/ha
Příbram 2,46 t/ha
Rakovník 2,53 t/ha
Kraj celkem 2,83 t/ha