Byl letošní rok pro Krušovice příznivý?
Mám velkou radost z toho, že letošní rok byl z velké části rekordní, neboť se nám výrazně zvedly výrobní objemy. Hodně se nám daří hlavně v prodeji plechovek, takže v současnosti začínáme řešit, jak v rámci plechovek postupovat dál, protože se dostáváme na hranu kapacity. Daří se nám a tlačíme se tam, kde jsme bývali v minulosti a pomalu a jistě se blížíme k hraně milionu vyrobených hektolitrů v pivovaru, kterou máme naplánovanou na příští rok.

Radost vám jistě dělá i čerstvě zrekonstruované nádvoří?
Z toho mám opravdu velkou radost. Je za tím i celá řada věcí, které nejsou na první pohled patrné. Celý projekt začal již vloni v prosinci výměnou kanalizace na nádvoří, takže jsme byli více jak půl roku na staveništi v blátě. Toto už je jen taková třešnička na dortu, která ani nebyla plánovaná. Podařilo se nám ale zlomit vedení, abychom získali peníze a projekt dotáhli. Takže jsme udělali nádvoří celé. Zároveň jsme se snažili dodělat pohled nádvoří, takže jsme zrekonstruovali i venkovní část zámku.

Mimoto jste ještě staticky zajistili kapli…
V příštím roce bychom se kapli ještě chtěli věnovat, a to hlavně vnitřním prostorám, na které jsme zatím ještě nesáhli. Ale klíčové pro nás bylo, abychom vedle budovy zámeckého objektu zajistili i kapli, která zajištěná nebyla, a to se nám podařilo.

Jaké rekonstrukce vás ještě čekají?
Když se vrátím ještě k těm, které se nám podařily, tak je to dokončení úpravny vody a čistírny odpadních vod. Letos nás čekalo provoz vyladit, což si, myslím, že se podařilo. No a v nejbližší době plánujeme otevřít pivovarské muzeum. Původně jsme ho chtěli otevřít již v září, ale trochu se nám projekt přibrzdil a tak nedokáži říct přesné datum otevření. Doufám, že to bude již v prvním pololetí příštího roku.

A co se týče otevření nádvoří veřejnosti?
Ještě nám chybí doplnit turnikety, poté zmizí závory a někdy v příštím roce bude celé nádvoří volně přístupné.

Jaké akce se na nově otevřeném nádvoří chystají?
Tuto věc ještě ladíme a snažíme se připravit kalendář menších akcí na příští rok. Ale všechno je to relativně složité. Náš prvotní byznys je výroba piva a tohle je spíš naše zájmová činnost. Na druhou stranu tento prostor se pro akce přímo nabízí. Předtím jsme o tom ani neuvažovali, neboť nádvoří reprezentativní rozhodně nebylo. Teď prostor máme a jen to jen o tom ho naplnit lidmi, což už bylo vyzkoušené na nedávném dni otevřených dveří, kdy k nám přišlo tisíce návštěvníků. Mým tajným přáním by bylo vybudovat v pivovaru i letní kino.

Přejděme k vaší pozici na trhu. Jaké jsou vaše nejsilnější exportní trhy?
Pořád jsme velice silní v Rusku, kde se nám export zvýšil téměř o sto procent, a to i díky mistrovství světa ve fotbale. Máme i silný export do Německa, další dlouhodobě silný exportní trh je Slovensko. Relativně nově jsme silní také v Maďarsku, expandujeme v Chorvatsku, Slovinsku či Švédsku.

Jak se vypořádáváte s konkurencí v Čechách?
Naše pozice na domácím trhu není vůbec jednoduchá. Heineken je v rámci republiky trojka, jedničkou je skupina Asahi, pod kterou patří Plzeňský Prazdroj, Velkopopovický Kozel, Gambrinus a Radegast, která má kolem 46 % tržního podílu a 70 % finančního podílu. Druhá je firma Molson Coors, pod kterou patří Ostravar a Staropramen. Ta má kolem 15 % a my se pohybujeme kolem 12 %, což je strašně málo. Naše pozice je opravdu těžká, musíme s tím bojovat a nabídnout lidem něco, co nenabízí hráč.

A konkurence v rámci okresu?
Tím, že se na okrese objevil silný hráč, je úbytek samozřejmě patrný a je to vidět i když projdu rakovnickým regionem. Snažíme se trend trochu zvrátit, někdy se nám to daří, někdy nikoliv, proto jsme se letos zaměřili více na regionální byznys. Měli jsme v pivovaru setkání se starosty z okolních obcí a bavili jsme se o tom, jak bychom jim mohli pomoci. Snažíme se podporovat lokální akce a vrátit se do regionu, protože část hospod je vždy nejsilnějším v regionálním okolí. Oni mají pivo také dobré, tak je to dřina. (usmívá se)

Kolik v současnosti pivovar zaměstnává lidí?
Já mám na starosti výrobní část a pod sebou mám zhruba 70 lidí. S přibývajícím místem se nám to zvedá a nabíráme prakticky pořád. Když k tomu připočítám i další oddělení jako turistickou část, finanční oddělení, je to asi 100 stálých zaměstnanců. Nicméně zde máme i celou řadu externích zaměstnanců na úklid, ostrahu, třídění lahví a podobně, můžeme se v sezoně dostat až na 250 lidí. Každopádně volných pracovních míst máme stále dost a kdo chce, může se přihlásit.

Spolupracujete také s okresními školami?
Nastavovali jsme začátek spolupráce se Střední průmyslovou školou Emila Kolbena. Po letech to vypadalo, že by od nich měl někdo přijít, ale bohužel se nepodařilo dát dohromady jediného kandidáta. Ale s průmyslovkou se snažíme spolupracovat dál. Spíše se soustředíme na pražské vysoké školy.

Letos byla extrémní vedra a sucha, jak moc se projevila?
Musím říci, že v minulosti jsme měli s úbytkem vody problémy. Proto jsme připravili projekt týkající se napojení Krušovic na vodovod přes Řevničov. Za poslední roky se nám podařilo výrazně snížit spotřebu vody, když třeba v letošním roce spotřebujeme na jeden půllitr vody jen 2,7 násobek vody, dříve to bylo i šestkrát tolik. Proto jsme se této krizi dokázali trochu vyhnout a na úbytku se to nijak zvlášť neprojevilo.