„Dnes při vysokých teplotách ani nemůžeme hovořit 
o tom, že řepka a obilí přirozeně dozrává, někde se přímo peče," zkonstatoval Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory v Rakovníku.

Podle něj by vysoké teploty ani tak nevadily. Horší je, že za celý červenec téměř nezapršelo. „Za červenec u nás spadlo necelých pět milimetrů srážek, přitom dlouhodobý průměr měsíce je sedmdesát šest milimetrů," doplnil. Díky vydatným jarním srážkám ve spodních patrech půdy ještě vláha je, ale povrchová vrstva je úplně vysušená, doslova spečená. V některých oblastech, zejména na červenicích, je tvrdá jak beton, že by se do ní nezapíchl ani rýč, a začínají se tvořit pukliny.

Podepisuje se to zejména na obilninách, které mělce koření. Protože zrno plně nedozraje a jen se seschne, dochází ke snižování HTS (hmotnost tisíce semen) a objemové hmotnosti. Nízká HTS a objemová hmotnost znamená nejen nižší výnos, ale také nezařazení obilovin do potravinářské kvality. Což samozřejmě znamená pro zemědělce i nižší tržby.

Výnosy zatím sklizených ploch to jen dokazují. Z celkové výměry je na Rakovnicku zatím sklizeno třicet procent ozimých ječmenů. Výnos se pohybuje mezi tři a půl až pěti tunami z hektaru. V průměru vychází čtyři tuny. Pro porovnání: ve Středočeském kraji je to téměř pět tun.

Přitom odrůdy dvouřadého ječmene, tedy sladovnického, vycházejí hůře, mezi třemi a půl až čtyřmi tunami, u šestiřadého, převážně krmného, kolem pěti tun z hektaru. Zemědělci zatím odhadují nižší výnosy o patnáct až dvacet procent. Pak jsou tu jednoduché počty. Při poklesu výnosu o deset procent na hektar obecně zemědělec ztrácí tři tisíce korun z jednoho hektaru.
V Lupofytu Chrášťany vjeli ve středu poprvé do ozimého ječmene. Výnos z třiceti posekaných hektarů tuto skutečnost jen potvrzuje.

S obavami se také očekávají výnosy pšenice. Ta je stejně jako ostatní plodiny ve vegetační době posunutá. Nyní teprve dozrává. Pokud nedostane vodu, zrno se úplně scvrkne. To se rovněž podepíše na HTS i potravinářské kvalitě. Porosty jsou suché, ale zrno je ještě v mléčné zralosti. Místo toho, aby dozrálo, se úplně scvrkne. Tím se může snížit výnos o patnáct až dvacet procent.

„Je to škoda, porosty byly připravené na vysoký výnos, slámy je hodně, ale zrno zatím zklamává. Ale uvidíme, pokud přijde déšť, mohl by ještě pomoci pozdním odrůdám," zkonstatoval Jaroslav Mikoláš.
Určitou naději snad dala středeční bouřka na několika místech. V Chrášťanech spadlo dva celé dva milimetry, v Lišanech sedm, v Oráčově nic. Nepršelo také například v Rousínově.

Určitou nadějí na lepší výnos mohou být také řepky. Do nich ještě nikdo nesekl kvůli pozdějšímu nástupu žní zhruba o dva týdny. Nyní dozrávají, a protože mají hlubší kořeny, mohly by dosáhnout na vodu ve větší hloubce. Hodně ale bude záležet na stanovištích. Už nyní jsou někde v porostech zaschlá místa a někde ještě zelená, což může působit problémy při sklizni.
Suchem také trpí porosty kukuřice a máku.

„Pokud se ale podíváme na letošní dlouhodobý průměr srážek, mohli bychom být spokojeni. Do července spadlo tři sta třicet pět milimetrů. Dlouhodobý normál u nás činí tři sta sedmnáct. Proto je velmi důležité sledovat srážky v jednotlivých měsících a fázích vegetace rostlin. Sledování množství srážek za rok není objektivní," zkonstatoval Jaroslav Mikoláš.